Nová tabletová pulzní léčba roztroušené sklerózy

Léčba roztroušené sklerózy (RS) zaznamenala v posledních 25 letech zásadní pokrok daný zejména nově přicházejícími léky. V devadesátých letech se dostaly do rukou lékařů a pacientů interferony beta 1-b, interferony beta-1a a glatiramer acetát, následované v první dekádě nového století natalizumabem a v posledních sedmi letech fingolimodem, teriflunomidem, dimetyl-fumarátem a alemtuzumabem.

Zatím posledním lékem, který byl schválen pro léčbu RS a také získal v České republice od 1. října 2018 úhradu ze zdravotního pojištění je kladribin. Kladribin (přípravek Mavenclad) je určený pro léčbu dospělých pacientů s vysoce aktivní relabující-remitující RS. V algoritmu léčby byl zařazen do časné eskalační linie léčby, tedy lze ho předepsat pacientům, u kterých došlo navzdory léčbě lékem první linie k jednomu středně závažnému nebo závažnému relapsu. Do portfolia léků pro léčbu RS tak přibyl nový lék, který se od většiny stávajících léků odlišuje nejen tabletovou formou, ale i unikátním dávkovacím schématem.

Působení kladribinu

Kladribin snižuje počet lymfocytů, což je podskupina bílých krvinek, která hraje hlavní roli při poškozování nervové soustavy při RS. Redukce počtu lymfocytů je pouze první fází účinku kladribinu. Zhruba po 6 až 9 měsících nastává druhá fáze, kdy dochází k obnově – rekonstituci – lymfocytů (počtu i jejich vlastností). Výsledkem je dlouhodobá kvalitativní změna imunitního systému.

Podávání a účinnost kladribinu

Jedná se o tablety, které se podávají v krátkých několikadenních sekvencích, tzv. pulzech. Podává se jeden pulz v prvním roce a druhý pulz v druhém roce. Každý pulz sestává z 10 dní podávání (5 po sobě následujících dní při zahájení léčby a 5 dní po uplynutí 4 týdnů). V těchto dnech se podává jedna nebo dvě tablety denně, jejich celkový počet v pulzu závisí na hmotnosti pacienta. Účinnost kladribinu přetrvává ještě další 2 roky, a to bez nutnosti jeho dalšího podávání.

Bezpečnost přípravku

Pokles počtu lymfocytů je nejčastěji uváděný nežádoucí účinek, který je ovšem očekávaný a vyplývá z mechanizmu účinku kladribinu. U čtvrtiny pacientů je pokles tak výrazný, že může znamenat riziko zvýšeného výskytu infekce herpetickým virem, způsobující pásový opar. V takovém případě je potřeba zvážit léčbu antivirotiky. U pacientů s RS léčených tabletovým kladribinem nebyl dosud hlášen žádný případ infekce PML (progresivní multifokální leukoencefalopatie, závažný virový zánět mozku). Užívání kladribinu nezvyšuje výskyt zhoubných nádorů, incidence onkologických onemocnění je stejná jako v běžné populaci. Ačkoliv se jedná o nově nastupující lék, jsou k dispozici již více než třináctiletá data o jeho bezpečnosti.

Při zahájení a v průběhu léčby

Před zahájením terapie se provádí magnetická rezonance mozku a krevní vyšetření. Pacientům, kteří nemají protilátky proti viru planých neštovic, se doporučuje očkování. Kontrolní krevní testy se provádějí za 2 a 6 měsíců po podání léku v každém léčebném roce. Další vyšetření nejsou nezbytná. Při nálezu velmi nízkého počtu lymfocytů se druhý léčebný pulz odkládá až do úpravy jejich počtu.

Očkování

Léčbu kladribinem nelze zahájit během 4-6 týdnů po očkování živými vakcínami (ani oslabenými) z důvodu nebezpečí rozvoje infekce. U již léčených pacientů se nedoporučuje očkovat, pokud není počet bílých krvinek v normálním rozmezí.

Plánování těhotenství

V průběhu podávání pulzů kladribinu je nutné užívat účinnou antikoncepci. Otěhotnět lze nejdříve za 6 měsíců po užití poslední tablety druhého pulzu (týká se jak pacientek s RS, tak partnerek pacientů s RS léčených kladribinem). S výhodou tak lze využít období, kdy ještě přetrvává dlouhodobý účinek kladribinu.

Naše zkušenosti

První zkušenosti s tímto přípravkem, které vycházejí z klinických hodnocení, ukazují na výbornou účinnost i bezpečnost, dobrou snášenlivost a dlouhotrvající efekt po dokončení druhého pulzu léčby. Klinická účinnost spojená s poklesem relapsů a zpomalením progrese hodnoceno na škále EDSS (zkratka pocházející z angličtiny – Expanded Disability Status Scale) je provázena poklesem aktivity na magnetické rezonanci mozku (zejména absencí tvorby nových, aktivních ložisek). Nežádoucí účinky přípravku jsou známé, vychází z dlouholetých dat o jeho bezpečnosti. Velkou předností nového léčiva je tabletová forma a krátké léčebné cykly, což významně zvyšuje tzv. „compliance“, tj. spolupráci pacientů při léčbě.

 

Článek vyšel v listopadovém časopise iRoska, který je ke stažení zde: http://www.roska-praha.cz/ke-stazeni/category/7-casopis#

Foto: archiv autora, pixabay

Prof. MUDr. Jan Mareš, Ph.D., MBA

Prof. MUDr. Jan Mareš, Ph.D., MBA

Profesor Mareš působí jako lékař, zástupce přednosty Neurologické kliniky Fakultní nemocnice Olomouc, odborný garant Unie Roska. O neurologii se začal zajímat už jako student medicíny, a když jeho velmi blízká osoba onemocněla roztroušenou sklerózou, o jeho budoucí specializaci bylo rozhodnuto. Dnes je vedoucím Centra pro diagnostiku a léčbu demyelinizačních onemocnění v Olomouci. Pracuje se studenty, předává zkušenosti nové generaci lékařů, věnuje se výzkumu v oblasti analýz mozkomíšního moku, podílí se na klinickém výzkumu nových léčiv. Jeho životním snem je definitivní vyřešení otázky příčiny a léčby autoimunitních onemocnění včetně roztroušené sklerózy, ale ví, že je to ještě velké téma budoucnosti.

Další články

Podpořte nás

Náš účet je:
115-5689490267/0100

Vězte, že veškeré finance půjdou na rozvoj projektů, které pomáhají lidem se znevýhodněním plnit si kariérní a životní sny. Inspirante je jedním z nich!