Důvodů, nebo příčin může být vždycky víc a nedá se říct, že by nějaký vyloženě převažoval. A tak jsem začal zase cvičit, jelikož…

a) Shledávám, že holky, které jsem sbalil na charisma, intelekt a smysl pro humor, mi nevyhovují. Musím tedy slečnám nabídnout ještě něco. Třeba se pak dočkám lepších slečen…

b) Říkám si, že jednou se to prostě musí povést.

Krom šlapání na rotopedu (cvičení na tomhle přístroji považuji za dokonalý manifest nihilismu – můžete na tom jet, jak dlouho chcete, ale stejně nikam nedojedete!) mě kamarád vyburcuje k návštěvě posilovny. Myslel jsem, že slovo „posilovna“ v souvislosti s mým jménem zazní maximálně v nějakém špatném vtipu, ale …

a) Všechno se má zkusit.

b) A tak ty holky, že jo…

c) Kamarád, který mi věc navrhuje, patří mezi lidi, za které byste se nebáli dát tělo a ducha všanc peklu. To už od posilovny není tak daleko…

Vcházím s druhem do místnosti s činkami. Jsem zasvěcen do tajů zahřívání svalů a posilovacích strojů. Začínáme cvičit. Činky držím v ruce snad vůbec poprvé… Nevím, zda pohledy okolí hodnotit spíše jako…

a) shovívavé

nebo

b) pohrdavé

Nakonec se přistihnu, že je mi to vlastně úplně jedno. Pisálkovské postižení hodnotit všechny a všechno okolo odpadá. Soustředím se jen na to, abych neodpadl já. Po první fázi tréninku se cítím líp. Nyní mám provádět cvik, při kterém zvednu činku nad hlavu, posléze ji položím na zem. Střídavě tento úkon provádím pravou a levou rukou.

„Dynamicky,“ opakuje společník.

Dynamika se mi se šestikilovou činkou opravdu daří. Tak, že mi kolega svěřuje činku desetikilovou.

Nahoru, dolů. Nahoru, dolů.

Třísk.

Když při jednom zopakování cviku činku pokládám na zem, bouchnu se do čela. Omráčeně vrávorám. Kamarád ke mně přiskakuje: „Dobrý?“

Ale jo, u mě dobrý. Šahám si na hlavu, pak se dívám na prsty. Krev…

„Hele to je na šití, pojď, jedem do ‚Thomayerky‘!“ velí druh.

„Né, to né!“

„Ale jo, to bude lepší!“

„Né, jen si dáme chvilku pauzu!“

Proč jsem se tak bránil návštěvě nemocnice?

a) Jsem chtěl heroicky dokončit trénink.

b) Jsem si otřesen neuvědomil, že bych se návštěvou nemocnice vyvlíkl z dalšího tréninku.

c) Bojím se šití.

Ale ať se na to podívám z jakéhokoliv úhlu, shledávám, že se na další návštěvu oné pekelné posilovny těším.

 

Foto: Marek Joska

Marek Blažíček

Marek Blažíček

Roztroušenou sklerózu mu sice diagnostikovali před nedávnem, ve dvaadvaceti, ale když si Marek Blažíček vzpomene na zážitky z dětství, má pocit, že si s RS tyká už déle. Bere to s humorem, (vždyť #JsemIronman), a protože studuje Tvorbu textu a scénáře na VOŠ při Konzervatoři Jaroslava Ježka, jeho texty najdete také na Aktivnizivot.cz

Další články

Podpořte nás

Náš účet je:
115-5689490267/0100

Vězte, že veškeré finance půjdou na rozvoj projektů, které pomáhají lidem se znevýhodněním plnit si kariérní a životní sny. Inspirante je jedním z nich!