Domov sv. Máří Magdalény: Od nezájmu a chudoby k péči a zázemí

Share on facebook
Share on twitter
Share on linkedin
Share on email

Domov sv. Máří Magdalény v Jiřetíně pod Jedlovou je určený mentálně postiženým maminkám, obětem domácího násilí a jejich dětem. Takto zaměřený azylový dům je v republice ojedinělý, přesto si letos kvůli nepochopitelně zkráceným dotacím musí vystačit s rozpočtem o jeden a půl milionu nižším. Domov pátým rokem vede Marcela Dvořáčková, vítězka loňského ročníku Ženy regionu. Společně s dvanáctičlenným personálem nyní stojí před nelehkým rozhodnutím, jak maminkám a dětem pravidelně zajistit aspoň základní potraviny, kosmetiku a léky.


Ohlédnutí za rokem 2019

Magazín Inspirante vám ve zklidněném čase kolem svátečních dní nabízí ohlédnutí za některými letošními texty, jež přinášejí příběhy, emoce, rady, zpětnou vazbu a motivaci, kterou vám na našich stránkách přinášejí autoři, kterým do života přišla nemoc či zdravotní postižení. Budeme rádi, když se k nim vrátíte a společně otevřeme bránu do nového roku s jeho přísliby a tajemstvím.

Redakce


Domov sv. Máří Magdalény provozuje Diecézní charita Litoměřice a náklady částečně kryjí dotace státu, respektive Ústeckého kraje. Ze třech jiřetínských budov je jedna momentálně v havarijním stavu. Ve zbylých dvou jsou kromě kanceláře, společenské místnosti a užitkových prostor malé byty s kuchyňkou a sociálním zařízením pro jednotlivé maminky. Těch je teď v domově jednadvacet spolu s devětatřiceti dětmi, další dvě miminka jsou na cestě.

Ven ze začarovaného kruhu

Kvůli svému handicapu mají maminky za sebou často velmi pohnutou minulost, stávají se oběťmi podvodníků a násilníků, mnohdy stojí na okraji zájmu vlastní rodiny. Bez podpory, pochopení a vedení svých nejbližších snadno končí bez peněz, jídla i přístřeší. Samy se nemají jak naučit péči o sebe a své děti, nemohou pochytit principy hospodaření s financemi či v domácnosti. Nezajistí si ani základní doklady, nejsou v evidenci lékařů a úřadů. Zcela tak vypadnou ze systému sociálních dávek a bez pomoci nemají šanci dostat se ven ze začarovaného kruhu živoření.

„Po příchodu do domova maminky většinou učíme všechno od začátku. Vařit, prát, uklízet, přebalovat a pečovat o miminko nebo rozpoznat potřeby jejich dětí,“ vysvětluje Marcela Dvořáčková, ředitelka domova. Ty odrostlejší sváží do školy smluvený autobus, úkoly pak píšou všichni společně. A díky zajímavým nápadům se nikdo nenudí ani ve volném čase. Děti se tu přirozeně učí na maminky spoléhat a respektovat jejich autoritu.

Krytá záda a kroky, které se vyplatí

„Všichni sice mají nějaké své povinnosti, ale zároveň vědí, že když se něco nepovede, tak je v tom nenecháme,“ dodává Dvořáčková. V atmosféře plné vzájemného porozumění a respektu tak mají malé rodinky vždycky možnost říct si o pomoc a nechat si něco znovu ukázat či vysvětlit. Vědomí takového zázemí je pro maminky a jejich děti nesmírně důležité. I po odchodu z Jiřetína.

„To, že maminky odcházejí do běžného života a mohou v něm obstát, ukazuje, že naše práce a činnost našeho domova má opravdu smysl. Zároveň tak také nepřímo zhodnocujeme veškeré prostředky ze státních dotací,“ zdůrazňuje Dvořáčková s tím, že soběstačné a pracující maminky zkrátka už nejsou doživotně a pasivně odkázány jen k pobytu v různých typech sociálních zařízení či ke každodenní intervenci patřičných organizací. Naopak mají velkou šanci prožít plnohodnotný a mnohem nezávislejší život.

Nezbytná pomoc a dary hodných lidí

A právě proto je tu Domov sv. Máří Magdalény. Kromě výše zmíněných náležitostí tu dělají všechno, aby se rodinkám dostaly do jídelníčku výživné a kvalitní potraviny, které maminkám zoufale schází, protože na ně jednoduše nemají peníze. A za stávající situace jich ani v domově nemají tolik, aby pokryly vše potřebné. Personál tak některé věci maminkám dotuje ze svého, třeba nehrazená lékařská vyšetření, léky, sem tam maso. I proto jsou tu nesmírně vděční za všechny dary veřejnosti, opravdu je tu totiž využijí.

Poblíž Jiřetína je proslulá tábornická oblast, lidé si tedy místo poměrně pamatují a domovu pomáhají. Po loňském vítězství Marcely Dvořáčkové v Ženě regionu se povědomí o domově rozšířilo ještě o něco víc. „Solidarita mezi lidmi je veliká a my si toho nesmírně vážíme. K tomu ale podnikáme i systémové kroky, sháníme totiž většího partnera, který by nám například mohl dodávat potravinové přebytky ze své provozovny,“ plánuje Dvořáčková.

Kdo všechno pomáhá a jak se může zapojit každý

Patronkou domova je Hana Potměšilová z Revenia, která se mimo jiné chystá pomoci prosadit změny v systému sociálních dávek tak, aby toto jedinečné zařízení nezůstávalo mimo kolonky a bez prostředků.

Pomáhají také firmy i jednotlivci, jejichž jména se průběžně objevují na profilu domova na facebooku. Ano, domov tu má vlastní stránky, kde najdete fotky a zápisky z každodenních zážitků, a také důležité provozní informace ke všem hromadně organizovaným odvozům hmotné pomoci. Nejbližší se chystá v březnu, ale samozřejmě můžete pomoci i jakkoliv po svém a přispět tak k tomu, aby měly maminky a jejich děti o něco hezčí jaro. 🙂


Seznam věcí, které v azylovém domě potřebují především:

Trvanlivé potraviny (trvanlivé mléčné výrobky, luštěniny, těstoviny, konzervy, sterilovaná zelenina, čaj, cukr, olej), dětská výživa, drobné sladkosti, vitamínové doplňky a nutridrinky pro těhotné.

Drogistické zboží (pleny, dudlíky, lahvičky na mléko, vlhčené ubrousky, papírové kapesníky a utěrky, prací prášky), úklidové a hygienické prostředky a kosmetika (mýdla, šampony, krémy, kosmetika pro miminka).

Seznam dosavadních sběrných míst:

Revenium v Praze a Brně

BIKEPUZZLE.cz v Mníšku pod Brdy

v Kladně a okolí kontaktujte Marii Heřmánkovou

Kafe Mělník

Zájemci o zřízení sběrného místa si mohou kontaktním osobám napsat o letáček a souhrn nejdůležitějších informací o chodu domova.

Jak podpořit domov finančně:

Na číslo účtu 78-5209920257/0100. Do zprávy pro příjemce je nutné uvést „provoz domova“.

Foto: Petra Procházková, archiv Domova sv. Máří Magdalény, archiv Revenium

Share on facebook
Share on twitter
Share on linkedin
Share on email
Helena Tutterová

Helena Tutterová

Píše sloupky s názvem Perplex ve městě, aby cupovala život s dětskou mozkovou obrnou a jinými naschvály. Nehodlá totiž jen opatrně našlapovat a lovit Božského přeskáče či jinou ortopedickou obuv. Prahne po životě na vysoké noze obklopena přáteli, knihami a kávou. Analogie s legendárním Sexem ve městě tak není vůbec náhodná. Miluje příběhy a humor mezi řádky, i proto pracuje v interní komunikaci ČMSS a v redakci magazínu Inspirante neziskovky Revenium. Věří v sílu ticha, přírody a kofeinu, propadá kouzlu divadelních a filmových scén a dojímají ji šťastné konce. Tajně tančí a sportuje, aby ji hned tak něco neuteklo a neskolilo. Hlavně ale proto, aby měla k často rozběhaným lidem blíž.

Další příspěvky autora

Podpořte nás

QR Platba

Náš účet je:
115-5689490267/0100

Vězte, že veškeré finance půjdou na rozvoj projektů, které pomáhají lidem se znevýhodněním plnit si kariérní a životní sny. Inspirante je jedním z nich!