Slavní s handicapem: Malála Júsafzáj

Share on facebook
Share on twitter
Share on linkedin
Share on email

Ta fotografie byla nedávno zveřejněna na Facebooku: Dvě ženy, jedna bruneta s copy a druhá černovláska s šátkem, se objímaly na dřevěné lavičce v Oxfordu. Takže… Dneska jsem potkala svůj vzor. Co ještě dodat? Byly to Greta Thunberg a Malála Júsufzaj.

Malála Júsufzaj je nejmladší osobou, která kdy obdržela Nobelovu cenu míru, a to ve svých sedmnácti letech. Cesta k ní však byla trnitá a málem ji stála život.

Narodila se 12. července 1997 v pákistánské Mingoře. Její otec a dědeček byli aktivisté v oblasti vzdělávání, a tak není divu, že jako děvčeti se jí dostalo hodně podpory v této oblasti. Když jí však bylo deset let, radikální nábožensko-politické hnutí Tálibán začalo ovládat severozápadní území Pákistánu, kde Júsufzaj s rodinou žila. Hnutí zakázalo dívkám chodit do školy. Spolu se svým otcem se však rozhodla bojovat za právo dívek na vzdělávání.

Roku 2009 byla vybrána jako blogerka pro server BBC v urdštině. Zde pod pseudonymem Gul Makai psala o svém životě v odříznuté části země ovládané radikály. Poté, co zákaz skončil, skončilo i její blogování pro BBC. Júsufzaj vystoupila z anonymity a začala poskytovat rozhovory, musela se však začít skrývat před pomstychtivými radikály.

Dostihli ji 9. října 2012, kdy se vracela autobusem ze školy. Ten však zastavil zamaskovaný muž se zbraní. Vstoupil dovnitř a zeptal se: „Která z vás je Malála? Ať promluví, nebo vás všechny zastřelím.“ Júsufzaj prostřelil hlavu i krk a kulka se zastavila v rameni, dívka to však přežila. Musela se ovšem odjet vyléčit se do Velké Británie, kde nakonec s rodinou zůstala. Protože jí byl kvůli střelbě poškozen sluch, lékaři jí voperovali kochleární implantát.

Rozličné osobnosti z celého světa jí vyjádřili podporu a Júsufzaj ve svém aktivismu nepolevila. V den svých šestnáctých narozenin přednesla projev na půdě OSN a na její počest byl tento den nazván Dnem Malály. Týž rok vydala také autobiografii Já jsem Malála a obdržela Sacharovovu cenu za svobodu myšlení. V roce 2014 založila Fond Malály (Malala Fund), který podporuje vzdělání dívek na celém světě, a získala Nobelovu cenu.

Ačkoliv měla původně zájem stát se političkou (jejím vzorem byla pákistánská premiérka Bénazír Bhutto), nakonec se rozhodla pro kariéru, k níž měla už dávno našlápnuto – pro kariéru novinářky. Úspěšně složila přijímací zkoušky na prestižní trojobor filozofie, politologie a ekonomie na Oxfordské univerzitě, který absolvovali například bývalý britský premiér David Cameron, Bénazír Bhutto a také nespočet novinářů, z nichž jmenujme alespoň Afuu Hirsch z deníku Guardian. Letos je v posledním ročníku.

Že se má dobře i ve škole, ukazuje video její kamarádky z koleje Vee Kativhu, vlogerky a studentky starověké historie a archeologie, kde spolu dlabaly dýně k Halloweenu.

„Ani se mi nechce věřit, že jsem v posledním ročníku,“ svěřuje se Júsufzaj.

„Vůbec nevím, co přijde potom, to se budeme muset stát opravdovými dospělými. Třeba se naučit prát oblečení. Jsem jediný člověk v místnosti, který to dosud neumí,“ reaguje na to Kativhu.

„No, mě to taky nikdo nenaučil…“

Je vidět, že i slavní mladí lidé mají obyčejné problémy.

Foto: Wikimedia Commons / Southbank Centre / CC BY

Share on facebook
Share on twitter
Share on linkedin
Share on email
Ivana Recmanová

Ivana Recmanová

Pracuji v Reveniu jako redaktorka a zároveň působím na volné noze jako překladatelka, lektorka a mediální poradkyně. V letech 2018 - 2020 jsem byla členkou Poradního orgánu pro monitorování práv osob se zdravotním postižením zřízeném při úřadu veřejného ochránce práv. V minulosti jsem publikovala například v Deníku Referendum, Mladé frontě DNES, Alarmu nebo Novém prostoru. Jsem diagnostikovaná autistka. Ve volném čase se věnuji psaní poezie, cestování, hudbě a dobrovolnické činnosti pro Trans*parent a Amnesty International.

Další příspěvky autora