Crohnova choroba se s podzimem mnohým pacientům zhoršuje. Umí to dokonce i na jaře, ovšem léto také není ideální období. Tak třeba zima? Jeden neví, jak tím rokem prokličkovat. Ale zánět v těle to evidentně netrápí. Podzim mám moc ráda. Babí léto úplně miluji. Barvy, vůně, šťavnatost sezonních plodů, ostrý vzduch a jemné sluneční paprsky, které už nepálí, ale hladí. Výlety do přírody v tomto období jsou balzám pro

Znáte ten toužebný pocit zajistit si klid, vyrovnanost a pohodu ve chvílích i dlouho po nich, kdy na vás někdo z okolí plivne jedovou slinu a srší nespravedlnostmi místo vtipem a uznáním? Nebo dopadají-li na vás chmury ze změny ročního období, zdravotních potíží a obav z budoucnosti? Špatná zpráva je, že daleko neutečete, stejně by to nic nevyřešilo. Ta dobrá naopak je, že to daleko vůbec nemáte! Je důležité mít

Někdo sem tam namítá, že čím dál vyšší věk už není důvod k slavení. Osobně jsem rozhodně pro čím dál větší oslavy! Dožitá jubilea si přece máme pochválit, poděkovat za ně a užít si je. Proto se s vámi chci podělit o dnešní radost. Broučkový sloupek slaví stovku! Je to až k nevíře. Před pěti lety by mě ani nenapadlo, že budu psát autorské sloupky, texty o kávě

Bude to pár měsíců, co mi zemřela kamarádka. Zuzka. Seznámily jsme se v Reveniu, kde jsme několik let pracovaly společně. Protože si vždy ráda a věrně pročítala mé texty i všechny sloupky „Broučky“, chci jí od srdce věnovat ten dnešní. Najednou ani nevím, jak začít. Co Ti sem vše napsat. Tak ráda bych Ti to řekla osobně, nebo aspoň zavolala, napsala zprávu. Nezbývá než tento „dopis“ a

Svrbí mě prsty, jak se chtějí roztančit po klávesnici počítače a vypsat se z myšlenek a určitého druhu poselství. Čím dál častěji slýchávám nářky na osud, na současnou situaci, zvěsti o špatném vývoji života jednotlivců i společnosti. Jako kdyby nic nebylo dobré, krásné, okouzlující. Stížnosti, letargie. Jde na mě z toho všeho smutek. Lidi, ne, není to tak zlé. Hledejme to hezčí kolem sebe, vždyť každý to jistě v sobě

Nedávný letní slunovrat a tropické hodnoty na teploměru oznámily, že je tu znovu. Léto. Čas koupaček, jahod a třešní, prázdnin, dovolených a výletů. Vůně horka a opalovacích krémů, svištění koleček od kufrů a stále častější hřmot letadel na nebi. Těšíte se? Přiznám se, že moc letní typ nejsem. Tedy – byla bych, nebýt mého chronického onemocnění, vlastně hned několika… Stoupnou-li teploty nad dvacet, v dobré kondici nad dvacet

Události v našich životech bývají pořádná nálož. Není divu, že si nacházíme různá potěšení, ulehčení či odměny, co nás ve spirále starostí a radostí nenechají na holičkách. Jenže může nastat čas, kdy zjistíme, že si nepomáháme, ale točíme se v závislosti, která nám už dávno mnoho benefitů nepřináší.  Snad každý máme svůj oblíbený rituál, který je naším neúnavným tahounem a generátorem energie, chlácholícím šidítkem v úzkých i denní