Po několika telefonátech z redakce týkajících se faktu, že jsem tento článek slíbila odevzdat už před dvěma týdny, k němu dnes odhodlaně sedám. Ale není to lehké. Potřebuji dělat vánoční cukroví, objednat dárky, vyřešit něco v práci a vůbec, je nejvyšší čas tu pořádně uklidit. Nejdůležitější však je, že se mnou někdo na internetu nesouhlasí a už hodinu se s ním hádám. Nemůžu přece psát článek, dokud ho patřičně

Slíbila jsem článek o úklidu. Jenže samozřejmě nevím, jak začít. Ideální způsob prokrastinace se vzhledem k tématu nabízí sám – uklízet. Když se rozhlédnu kolem sebe, je to opravdu potřeba. V tom je ale kámen úrazu. V celém bytě je takový nepořádek, že bych potřebovala strávit mnoho hodin, abych byla s výsledkem spokojená. Takže zpátky k Facebooku. Jestli vám tento scénář připadá povědomý, rozhodně v tom nejste sami. Obzvlášť pokud trpíte

Zatímco při první vlně koronavirové pandemie platila naše země za premianta, teď se situace obrátila a počty nemocných raketově stoupají. Na jaře většina lidí z mé bubliny neznala nikoho, kdo by koronavirem onemocněl, dnes vím o několika případech z mého bezprostředního okolí. Pandemie se mě navíc osobně dotkla, když jsem čekala „v exilu“ u rodičů na spásný negativní výsledek mého přítele. Vzhledem k těmto okolnostem i k zjevné neschopnosti lidí,

Možná už se vám taky někdy stalo, že se po kolotoči povinností těšíte, jak si konečně užijete den jen sami pro sebe. Dáte si dobré jídlo, vyrazíte do přírody, zacvičíte si, zajdete na kafe nebo na nákupy, konečně dočtete knížku, co na vás smutně čeká na nočním stolku, vrhnete se na dlouho odkládané volnočasové projekty a nakonec zalezete do vany… Pak je najednou večer a

Slunce se konečně umoudřilo a schovalo se za mrak, beru si proto židli na balkon a vychutnávám si kafíčko. A nejen kafíčko. Přímo vedle mě opojně voní bazalka, která se statečně udržela i ve vedrech. Kontroluji rajčata a mám radost, že jedno už má lákavou sytě červenou barvu. Hned ho utrhnu a zakousnu se do něj. Rozplývá se na jazyku, jeho chuť se s těmi z obchodu

Před pár lety oběhla internet historka, kterou sdílel spisovatel Neil Gaiman v odpovědi na čtenářský dotaz. Popisuje v ní, jak byl pozván na akci plnou významných lidí z různých oborů od umělců po vědce a jak si tam připadal nepatřičně, jako by ostatní každou chvíli měli odhalit, že mezi ně nepatří a ve skutečnosti nic tak významného neudělal. Jednou se tam dal do řeči s jistým starším pánem, který se

„Jakápak pandemie,“ prohlásila kamarádka bohorovně začátkem března. „Prostě si často myj ruce, choď ven do přírody a nenech se vystresovat.“ Jasně, takže se nemám nechat vystresovat, když po celém světě řádí virus, který si vybírá oběti na životech, naše země se zavírá a nikdo neví, co bude, jestli třeba taky neonemocní nebo zničehonic nepřijde o práci? Aha, díky za radu. Obzvlášť lidé trpící (nejen) duševními

Svět s handicapem je těžký, složitý, zároveň bohatý a originální. Magazín Inspirante připravil krátký seriál, v němž jeho redaktoři vytvořili určitý návod, desatero, jak k danému typu postižení přistupovat a jak je vnímat. Tak jako o mnoha dalších, nejen duševních nemocech panuje o depresi a depresivních lidech spousta předsudků. Po geniální variaci na biblické desatero v minulém dílu seriálu už však není jak koncept desetibodového seznamu

Vítejte u posledního dílu seriálu tipů na výlety. Tentokrát se podíváme na místa, kde se lidi bez postižení mohou setkat s těmi, kdo nějaký handicap mají, a spojit tak příjemný zážitek s rozšířením vlastních obzorů. Na většině těchto míst si navíc můžete dát něco dobrého na zub nebo si vychutnat šálek kávy a odpočinout si po prohlídce místních pamětihodností.  Tradičně začneme v hlavním městě. Najdete tu totiž nejeden

Slíbený třetí díl seriálu o výletech je tu, a jak jsem předeslala, budu se tentokrát věnovat místům vstřícným k lidem se zrakovým a sluchovým handicapem. A protože možností je spousta, nebudu dál ztrácet čas zbytečnými úvody. Kam se tedy vydat? Začneme zase v Praze, protože v našem hlavním městě najdete opravdu nejrůznější vyžití. Zastavme se například kousek od Pražského hradu v krásné barokní budově Lorety, známé díky jedinečné