Úzkostné poruchy, deprese, sebevražedné myšlenky i diskriminace: to vše pociťují Češi v souvislosti s koronavirovou pandemií. Ukázala to studie vědců z Národního ústavu duševního zdraví.
Jaké je aktuální duševní zdraví Čechů v době koronavirové pandemie? Jak se obávají nákazy? Setkali se v tomto období s nějakou formou diskriminace? A jak hodnotí účinnost přijatých opatření?
Nejen tyto otázky sledovala studie Já a COVID-19, kterou zorganizoval Michal Pitoňák z Národního ústavu duševního zdraví ve spolupráci s vědecky popularizačním spolkem Queer Geography.
Úzkosti, deprese i diskriminace
„V naší studii jsme se zaměřovali na zhodnocení stavu duševního zdraví, zejména pak na zjištění přítomnosti depresivních či úzkostných problémů, a to v posledních dvou týdnech s ohledem na aktuální situaci. Z našich výsledků vyplynulo, že 42 procent žen a 57 procent mužů nemělo žádné duševní potíže a jejich stav byl normální. Lehké duševní potíže značily výsledky u 35 procent žen a 28 procent mužů. Středně závažné a vysoce závažné duševní potíže pak vycházely u 23 procent žen a 15 procent mužů. Z toho 14 procent žen a 10 procent mužů ukazovalo přítomnost úzkostných potíží a 15 procent žen a 8 procent mužů přítomnost deprese, oba druhy potíží se často překrývají. Celkem 17 procent (tj. 428) respondentů připustilo, že měli v posledním měsíci nějaké sebevražedné myšlenky. Ve vysoce závažném riziku sebevraždou pak bylo téměř dvojnásobek mužů (13 procent) proti ženám (7 procent),“ říká Michal Pitoňák s tím, že vyšší míra sebevražedného uvažování je častější u ne‑heterosexuálních lidí.
Vadí udavačství a nevraživost vůči určitým skupinám
Z celkového počtu 2454 respondentů se 269 osob (11 procent) setkalo v posledních čtrnácti dnech s nějakou formou diskriminace či jiného druhu nevhodného chování v důsledku nemoci COVID- 19. Mezi nejčastější patřila nadměrná ostražitost a udavačství ze strany okolí (19 procent), nevraživost vůči určitým skupinám (chalupáři, pendleři, Pražáci – 17 procent). Mezi dalšími formami diskriminace byla například nenávist na sociálních sítích a ve 3 procentech byly zaznamenány dokonce závažné případy související se snížením běžné dostupnosti zdravotní péče či jejím odmítnutím.
A jak se Češi obávají nákazy?
„U vnímané zranitelnosti vůči infekci jsme naměřili obecnou hodnotu, která obvyklé hodnoty převyšovala pouze mírně, avšak u druhého ukazatele – odporu vůči mikrobům – jsme zaznamenali značně zvýšené hodnoty u mužů i žen. Nijak překvapivě proto můžeme shledat, že strach z infekce a odpor vůči mikroorganismům je v současnosti ve společnosti významně vyšší, než je tomu obvykle,“ popisuje Pitoňák.
Nepřekvapí, že 96 procent respondentů dodržuje povinné nošení roušek. Zajímavější bylo zjištění, že častější mytí rukou či užívání dezinfekčního prostředku připustilo pouze 73 procent, resp. 69 procent respondentů.
Nejúčinnější je podle dotázaných karanténa a omezení kontaktu
A jak hodnotí respondenti zavedená opatření? „Největší shoda na účinnosti panovala ohledně izolace nakažených v domácí karanténě (66 procent hodnotilo toto opatření jako zcela účinné) a zamezení kontaktu s osobami v největším ohrožení onemocněním (58 procent hodnotilo toto opatření jako zcela účinné) a sociálního odstupu (52 procent hodnotilo toto opatření jako zcela účinné). Jako nejméně účinné formy opatření byly naopak označeny omezení návštěv u lékaře (25 procent označilo za zcela účinné) a pouze 19 procent označilo za zcela účinné nošení roušek. Z našich výsledků vyplynulo, že nejvíce osob (65 procent) souhlasí s tím, aby nošení roušek bylo povinné pro všechny v místech, kde je to odůvodněné, avšak že by mělo být dobrovolné v jiných místech (např. v parcích či v přírodě, kde nejsme druhým blíže než 2,5 metru),“ uzavírá Michal Pitoňák.
- Sběr dat se uskutečnil formou online dotazníku ve dnech 3.–14. dubna 2020.
- Výsledný výběrový soubor obsahoval 2454 respondentů. Z toho bylo 1285 žen (52 %), 1112 mužů (45 %) a 57 (2 %) osob, které se identifikovaly jako trans muži (24), trans ženy (3) nebo nebinární, genderqueer či genderově fluidní osoby (18).
- Respondenti relativně dobře reprezentovali jednotlivé kraje, nejméně jich bylo z kraje Karlovarského (83) a nejvíc z krajů Jihomoravského (219), Moravskoslezského (219) a z Prahy (552).
Kompletní výsledky studie:
https://www.queergeography.cz/ja-a-covid-19-vysledky/
Foto: Pixabay
