Zraku ubývá, ne tak elánu do práce se psy
„Seš slepá, krávo?“ Tahle nevybíravá slova kolemjdoucího, se kterým se téměř nevidomá Jitka na ulici srazila, byla nakopnutím k tomu, aby udělala první krok na cestě za svým (možná celoživotním) posláním – výcvikem vodicích psů. Jitka Krejcárková má od narození kombinovanou oční vadu – problémy se sítnicí a světloplachost s poruchou barvocitu. Jak sama říká, za podmínek, ve kterých šeroslepí nebo světloplaší vidí alespoň něco, ona nevidí nic.