Ortopedická diagnóza je druhou nejčastější hned po zubním kazu. Jak je to možné? Stojí za tím především náš zrychlený životní styl.
V populaci přibývá obézních lidí, a to i mladých. Je to zapříčiněno tím, že ubyl poměr fyzické práce, lidé se přestali hýbat, málo sportují a pro krátkou vzdálenost volí raději auto, než aby šli pěšky. I tohle je jednou z příčin ortopedických obtíží.
Žijeme v uspěchané době, lidé zvládají více aktivit, ale jsou unavení, častěji se zraňují a opotřebovávají. A na druhou stranu nemají čas se hýbat tak, aby na sportovní aktivity měli natrénováno a vyhnuli se riziku úrazu pohybového aparátu. K tomu nejčastěji dochází po přetížení, kvůli neodhadnutí vlastních sil nebo neumění toho, o co se snaží.
Pokud něco děláme dlouhodobě špatně, zcela určitě přijde moment, kdy si to tělo vybere. „Stane se něco jako u džbánu, se kterým se chodí tak dlouho pro vodu, až…,“ přirovnává ortoped MUDr. Vladislav Hospodár z Rehabilitační kliniky Malvazinky, spadající do mezinárodní skupiny VAMED MEDITERRA. Obecné doporučení zní: před jakoukoliv sportovní aktivitou je potřeba se poradit s odborníkem a cvičit s trenérem. Předejde se tak zraněním, dlouhodobému zánětu či entézopatii, tedy bolesti způsobené záněty v oblasti úponů šlach, vazů a kloubních pouzder. Nejčastěji lidé vyhledávají ortopeda v případě bolesti velkých kloubů – kolena, kyčle, ramena, hlezna (kotníky).
Češi na sebe moc nedbají
Obecné ortopedické zdraví Čechů není podle Hospodára slavné. Společnou vlastností je nechuť až lenost se sebou něco dělat a aktivně se hýbat. Často jsme vůči sobě lhostejní a místo fyzické aktivity si vždy najdeme „něco jiného“, čemu dáme přednost. Ale jak to změnit? „Vždy pacientům říkám, že stejně jako mají v diáři zapsanou schůzku na 16.00 nebo zubaře na 10.00, tak si musí napsat i to, že v 19.00 mají jógu či posilovnu a už si tam nic jiného neplánovat,“ doporučuje Hospodár. Také je lepší sportovat pravidelně. Pokud tedy člověk holduje rotopedu, je užitečnější na něm strávit třikrát týdně po 30 minutách než 2 hodiny jednou za 14 dní.
Z ortopedického hlediska jsou pro tělo nejvhodnější tzv. neagresivní sporty. Ortopedi nedoporučují ostré sprinty, rychlé změny směru, odrazy, dopady z výšky, manipulaci s těžkými břemeny. Naopak mezi ty vhodné patří zmiňovaná jízda na rotopedu či na kole, plavání, posilování na přístrojích či trenažerech a obecně rekreačně pojaté kolektivní sporty, které se v první řadě orientují na zábavu a odreagování.
Abychom předešli ortopedickým potížím, měli bychom nejen sportovat, ale také zdravě a kvalitně jíst, mít dostatečný pitný režim, nepřibírat na váze, dodržovat vydatný spánek a myslet pozitivně. Každý by si však na ortopedické zásady měl přijít sám, protože každé tělo je jinak stavěné. Tím nejmenším, co pro sebe můžeme udělat, je podnikat kroky, abychom se cítili zdravě a komfortně. Z toho pak vyplývá i psychická odolnost a zdravé sebevědomí.
V Česku se nemáme za co stydět
V Česku se v rámci poskytování péče u ortopedických pacientů nemáme za co stydět, zdejší ortopedie je na velmi dobré úrovni. Přesto existují rozdíly mezi evropským a zaoceánským vnímáním ortopedie. Lékaři ve Spojených státech či Kanadě mohou přemýšlet nad prací a indikací bez ohledu na cenu. To je jeden z aspektů, se kterým se musíme v Česku prát. „Vesměs veškerá výběrová řízení začínají otázkou: Kolik to stojí? Ale to je věcí celospolečenského nastavení a chápu, že mnohé obory jsou na tom podobně,“ říká Hospodár, který má zkušenosti ze stáží jak v USA, tak v Kanadě a západní Evropě.
Dalším rozdílem v přístupu k péči o pacienta je to, že ortoped je hlavně v USA v úplně jiné profesní i společenské pozici. Věnuje se pouze operativě. „Ta denní ambulantní rutina, konzervativní, neoperativní léčba, se tam moc nenosí,“ popisuje Hospodár. „Ale péče, empatie a snaha pomoci je v našich zemích velmi dobrá. Bez toho se koneckonců medicína dělat nedá.“
Nové technologie a staré principy na miskách vah
Stejně jako jiné obory, vyvíjí se intenzivně i ortopedie, především s novými technologiemi a speciálními materiály. „Přesto není od věci si pamatovat, jak to dělali naši předci bez těchto technologií, a museli si poradit. Zejména ve smyslu odběru anamnézy, vyšetřovacích postupů a diagnostiky problému,“ říká ortoped Hospodár z Malvazinek. Dnešní mladí lékaři podle něj také neumějí tak podrobně vyšetřit složitý kloub jako jejich předchůdci před 50 lety. Na druhou stranu mohou při sebemenší pochybnosti využít magnetickou rezonanci a zjistit pacientovu diagnózu ihned.
Zdroj: vereni-praha.cz
Foto: Pixabay
