Srdeční infarkt a kardiovaskulární onemocnění jsou nejčastější příčinou úmrtí dospělé populace v Česku i ve všech vyspělých zemích. Edukační akce České asociace intervenční kardiologie a České kardiologické společnosti nazvaná „Infarkt právě teď!“ chce upozornit na důležitost včasného přivolání lékařské pomoci.
Díky výborné organizaci a spolupráci především intervenčních kardiologů a Zdravotnické záchranné služby je systém péče o pacienty v České republice dlouhodobě na špičkové úrovni a stále se jím inspiruje mnoho zemí.
Během pandemie však pacienti přicházeli do nemocnic a k lékařům pozdě. Často i s odstupem několika dnů od vzniku potíží. Vysvětlovali, že nechtěli do nemocnic, které jsou přetíženy pandemií. „Já jsem však přesvědčen, že roli hrála i obava z nákazy. A výsledek? Velký počet pacientů s těžkým průběhem, pacientů resuscitovaných a s dalšími komplikacemi srdečního infarktu, které jsme v takových počtech neviděli i více než 20 let. Počet léčebných výkonů na srdečních tepnách se v roce 2020 snížil o 10 % ve srovnání s rokem 2019, což představuje pokles o téměř 2500 koronárních intervencí,“ popisuje doc. MUDr. Petr Kala, Ph.D., FESC, FSCAI, přednosta Interní kardiologické kliniky brněnské Fakultní nemocnice v Bohunicích. A dodává, že ještě větší pokles, dokonce o 20 %, byl zjištěn v průběhu pandemických vln u život zachraňujících léčebných zákroků u pacientů s akutním infarktem myokardu, tzv. přímých koronárních angioplastik.
Pro srdeční infarkt je typická akutní bolest na hrudi, kterou pacienti popisují jako pálení nebo svírání za hrudní kostí. Bolest se může šířit různými směry. Někdy se jako první projev infarktu objeví dušnost, náhlá ztráta vědomí nebo silné zažívací obtíže. U pacientů vyššího věku, u žen a diabetiků mohou infarkt provázet pouze tyto méně typické obtíže. „Pokud bolest trvá více než 10 minut, pacient by měl okamžitě vytočit záchrannou službu 155,“ nabádá doc. Kala a dodává, že realita je zcela jiná a zdržení na straně pacienta je v průměru až tři hodiny. Přitom čas nerozhoduje jen o životě a smrti člověka, ale i o kvalitě jeho dalšího života.
Pokud už při prvních příznacích infarktu pacient zavolá záchrannou službu, je šance na plný návrat do života více než 95 %. „Někdy i minutová prodleva může rozhodnout o dalším osudu,“ apeluje kardiolog Kala. „Ve zdravotnickém zařízení je současně aktivován nejbližší tým intervenčních kardiologů, který pacientovi během 20 minut zprůchodní uzavřenou infarktovou tepnu. Podobně rychlá léčba v současnosti v medicíně neexistuje… Tento systém léčby infarktu bych nazval zázrakem medicíny.“
Akutní léčba je rychlá a účinná a pacienti tak získávají mylný dojem, že jsou už zdraví. „Dlouhodobá a komplexní kardiologická péče po propuštění z nemocnice je však velmi důležitá. Jde o úpravu životosprávy, kardiovaskulární rehabilitaci, posouzení efektu léčby, opakované stanovení hladiny krevních tuků, opakovaná zhodnocení srdeční funkce, sledování výskytu srdečních arytmií,“ vypočítává Kala.
Je důležité si uvědomit, proč srdeční infarkty postihují tak velké procento populace: máme velké rezervy v osvětě ohledně zdravého životního stylu a nekouření. „Česká republika je na 22. místě mezi evropskými zeměmi v žebříčku 10letého rizika fatální kardiovaskulární příhody. Jsme země s vysokým srdečním rizikem. A fakt, že umíme pacientovi po infarktu velmi rychle pomoci a zachránit mu život, nás v těchto širších souvislostech netěší,“ dodává přednosta kardiologické kliniky FN Brno – Bohunice.
Zdroj: fnbrno.cz
Foto: Pixabay
