Udrží pojišťovny tempo růstu, které umožní kvalitní léčbu co největšímu počtu pacientů?
První akci v letošním roce mělo Revenium příležitost organizovat 15. ledna odpoledne v rezidenci velvyslance USA v Praze-Bubenči. „Akce s tématem Finanční udržitelnost inovativní léčby navázala na předchozí tři semináře, které Revenium v rezidenci pořádalo, a zdá se, že jsme vytvořili zajímavou tradici. Jsme přesvědčeni, že inovativní léky pomáhají pacientům rychleji se vrátit do aktivního života,“ uvedla předsedkyně představenstva neziskové organizace Revenium Hana Potměšilová.
Seminář se zaměřil především na výhled, který můžeme očekávat v českém zdravotnictví v následujících letech, neboť nárůst rozpočtu, který zdravotní pojišťovny investovaly do léčby závažných onemocnění, je poměrně velký a otázka je, zda mohou udržet takové tempo růstu, které umožní kvalitní léčbu co největšímu počtu pacientů.
Více než čtyřicet hostů v auditoriu přivítalo jako prvního řečníka poslance a místopředsedu výboru pro zdravotnictví profesora Julia Špičáka, který ocenil pozornost, jež se věnuje zlepšování dostupnosti nákladné zdravotní péče. Zdůraznil, že ministerstvo zdravotnictví nyní připravuje novelu zákona o veřejném zdravotním pojištění, která si stanovila za úkol zlepšit dostupnost inovativní léčby, zejména vytvořit podmínky pro vstup unikátních léků na vzácné nemoci, jež nespadají do žádné ze současných podmínek stanovování cen a úhrad léčivých přípravků.
Náměstek generálního ředitele VZP David Šmehlík představil hlavní cíl zdravotní pojišťovny, a to nárůst investic do péče, který je umožněn vysokým hospodářským růstem a lepšími odvody do systému zdravotního pojištění. Demonstroval nárůst financí pro centrovou léčbu a cílené úhradové mechanismy VZP pro letošní rok. Pro rok 2020 předpokládá nárůst výdajů až do výše 14 miliard korun. Za hlavní úkol považuje vylepšení dostupnosti zdravotní péče pro pacienty v celé České republice.
Prezident Svazu zdravotních pojišťoven Ladislav Friedrich byl ve svém výhledu poměrně skeptický, protože se domnívá, že po letech dvouciferných nárůstů financí investovaných do inovativní léčby můžeme od roku 2021 očekávat zpomalení nebo dokonce zastavení růstu. Vychází z odhadů výběru zdravotního pojištění pro následující léta. Za klíčové považuje vytváření rezerv na horší časy a také racionalizaci celého systému zdravotnictví, kde se jistě nacházejí rezervy.
Farmakoekonom Tomáš Doležal se zaměřil především na metodiky zdravotních pojišťoven, které stanovují, kolik peněz budou zdravotní pojišťovny platit za zcela nové léky. Upozornil, že léky jako jediné vstupy do systému zdravotního pojištění procházejí přísným posuzováním a další šetření v této oblasti není na místě, protože v Česku už teď máme nejlevnější léky v Evropě. Ve své přednášce navrhl některé změny, jež umožní rychlejší vstup nových léků na český trh.
Zástupci lékařů, kteří každodenně léčí pacienty se závažnými onemocněními, předsedkyně České onkologické společnosti docentka Jana Prausová a kardiolog profesor Richard Češka zdůraznili nezastupitelnou roli lékařů, již sledují účinky moderní léčby a mohou porovnávat, jak léčíme v současnosti a jak tomu bylo v minulosti. Oceňují, že odborné společnosti se mohou podílet na doporučení, jakou léčbu hradit pacientům a co jim pomáhá. Osobní příběh onkologické pacientky Ivany Maškové jen potvrdil, že inovativní léčba podaná včas zachraňuje lidské životy.
Děkujeme za podporu:
Hlavní partneři:
Partner:
Foto: archiv Revenium