V sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století se zapsal do paměti diváků jako představitel Supermana. Objevil se také v dalších filmech, ale role hrdiny, který dbá na bezpečnost světa, zůstala jeho nejznámějším počinem. Když v roce 1995 po pádu z koně ochrnul, založil neziskovku, která pomáhala výzkumu léčby pro lidi s poraněním míchy. Christopher Reeve nepřestal být Supermanem ani po svém úrazu.
Christopher Reeve přichází na svět 25. září 1952. Je dítětem novinářky Barbary Pitney a spisovatele, překladatele a univerzitního profesora Franklina D’Oliera Reeva. Už od dětství se aktivně věnuje divadlu, hře na klavír a sborovému zpěvu. Projevuje se také jeho sportovní nadání. Po ukončení studia na Cornell University, kde se věnuje anglické literatuře a hudební vědě, absolvuje hereckou průpravu.
Reeve získává angažmá v londýnských divadlech, stane i na jevišti prestižní pařížské Comédie Française. Filmovou premiérou je pro něj v roce 1978 role v thrilleru Gray Lady Down. A tentýž rok se to stane: ztvárňuje dvojroli superhrdiny/novináře Clarka Kenta ve snímku Superman. Neuvěřitelný úspěch. Bomba. Supermana hraje i ve druhém, třetím a čtvrtém dílu série. U posledního se podílí i na námětu. Právě touto rolí se zapíše do paměti většiny diváků.
Pád z koně
Reeve hraje ale i v jiných filmech, mnohé z nich jsou (se vší láskou k Supermanovi) umělecky hodnotnější. Za zmínku stojí například drama Soumrak dne, kde se potkává s Anthony Hopkinsem. Nebo komedie Fraška. V thrilleru Mimo podezření, jednom z posledních filmů, před osudovou nehodou, hraje kriminalistu upoutaného na invalidní vozík. Náhoda?
27. května 1995 Reeve startuje se svým koněm na jezdecké soutěži v Culperer County. Jeho plnokrevník se jmenuje Eastern Express – Východní rychlík. Rychlík, který před jednou z překážek prudce zastaví. Christopher mu přepadává přes hlavu. Letí vzduchem a dopadá na zem. Hodně nešťastně. Utrpěl zlomeninu druhého krčního obratle. Je od krku dolů ochrnutý. Na koni jezdil deset let, teď se mu to stalo osudným.
Po úrazu
Když se Christopher dozví o svém zdravotním stavu, uvažuje o sebevraždě. Jeho druhá manželka, herečka Dana Morosiniová mu říká, že bude vždycky stát při něm. Ano, je to tragédie. Ano, stalo se to zrovna jemu. Jemu, který sport miluje. Ale vážně nestojí za to žít dál? Chris si dává nový cíl. Začne znovu chodit. Bude cvičit každý den. Několik hodin. Zase začne chodit. Můžou mu říkat, že to není reálné, ale on stejně maká. Denně. Hodiny a hodiny speciálních cviků. Věří, že se to povede. On je přeci Superman.
Ale nemyslí jen na sebe, zakládá také vlastní nadaci, která podporuje výzkumy k uzdravení tělesně postižených. Nutno zmínit, že se slabších zastával vždycky. Například v roce 1987, tedy ještě před pádem z koně, demonstroval v Santiagu. 77 chilským hercům tady hrozila poprava od režimu diktátora Augusta Pinocheta. Po úrazu se také hodně angažuje v problémech životního prostředí, pomáhá bezdomovcům, podporuje umění. Jeho hlavní činností však vždycky bude podpora výzkumu léčby poranění páteře.
Reeve po úrazu začíná režírovat. Jeho režijní debut, film Za soumraku sklízí nadšené recenze. Píše taky autobiografii. Objevuje se ještě v několika filmech. A co je hlavní, díky poctivému cvičení, začne zase pohybovat ukazovákem levé ruky, do některých částí těla se mu vrátila citlivost. A rok před svou smrtí to dokáže. Několik krůčků v bazénu korunuje jeho snahu. Vzhledem ke zranění, které Christopher prodělal, jde o nadlidský úkol. Úkol hodný superhrdiny.
Když 10. října 2004 umírá na celkové vyčerpání organismu, na zástavu srdce, musí vědět, že tady po sobě zanechal odkaz. Odkaz člověka, který by ono supermanské „S“ mohl mít na hrudi vytetované. Manželka, která ho vždy podporovala, umírá dva roky po jeho smrti na rakovinu plic.
Christopher Reeve:
- narodil se 25. září 1952 v New Yorku
- americký herec, kterého proslavila především role Supermana ve filmech ze 70. a 80. let 20. století
- v roce 1995 spadl z koně tak nešťastně, že si zlomil druhý krční obratel a ochrnul od krku dolů
- hned po úrazu sice uvažoval o sebevraždě, ale toto období překonal a založil vlastní nadaci, která podporovala výzkum léčby vážných poranění míchy
- pomoci druhým se věnoval i před svým úrazem, například v roce 1987 demonstroval v Santiagu, kde 77 chilským hercům hrozila poprava
- zemřel v roce 2004 na celkové vyčerpání organismu, před tím se ale skutečně znovu postavil na nohy
