Petice požaduje, aby speciální linka spojila Černý Most a Florenc
V Praze se rozhořel spor o speciální autobusovou linku H1, jejíž trasa byla koncem června zkrácena a nejezdí už v úseku Černý Most – Florenc. Vznikla proto i petice Vraťte nám autobus.
Ta je určena Magistrátu hlavního města Prahy a mimo jiné se v ní píše: „Lidé, kteří bydlí v okolí zastávek linky H1, byli ze dne na den odříznuti od světa, práce, školy, koníčků, kina, divadla, nákupů, servisu vozíků a podobných zcela běžných, avšak potřebných věcí.“
Rozhodnutí, aby linka dál jezdila jen v úseku Florenc – Chodov, je podle autorů petice necitlivé a nepředcházela mu žádná diskuse.
Na obou původních koncích linky se přitom nacházejí velké komplexy s byty zvláštního určení, jejichž obyvateli jsou převážně vozíčkáři. Vlastníkem bytů v ulici Kpt. Stránského na Černém Mostě je magistrát.
Počátkem srpna se k nesouhlasu se zrušením části linky autobusu H1 přidala i Rada městské části Praha 14. Přijala usnesení, v němž po magistrátu požaduje zajištění dopravní obslužnosti občanů s postižením.
Petentům vadí argument dopravce, že mají možnost využít souběžnou trasu metra B. Ta podle nich není zcela bezbariérová.
Také návrh využít nízkopodlažní linku 224 osazenou midibusy je podle nich nereálný, protože se tam vejde maximálně jeden vozíčkář. A k nejbližší zastávce autobusu 109 je to z domu v ulici Kpt. Stránského 2,5 kilometru.
Dopravní podnik hlavního města Prahy vedlo ke zkrácení linky její malé využití.
Podle dopravce je vozíčkářům a dalším handicapovaným cestujícím v síti PID denně k dispozici přibližně 28 000 bezbariérových spojů a situace je zcela jiná, než když linka v roce 1995 začala jezdit. DPP doplnil, že linka H1 jezdí v intervalu 2 až 3 hodiny a v každém směru má pouze sedm spojů za den.
„Pravidelné průzkumy prováděné i několikrát ročně ukazovaly zásadní pokles zájmu o linku H1 už před deseti lety, kdy se poprvé zvažovalo její zrušení. Poslední průzkumy využití linky H1 byly provedeny letos v březnu a v dubnu.“ Z nich vyšlo najevo, že linka denně přepraví pouze jednotky cestujících.
Vývoj celé kauzy budeme v Inspirante dál sledovat.
Když 22. května 1995 linka H1 vyjela v trase PETÝRKOVA – Nemocnice Krč – Budějovická – Jedličkův ústav – I. P. Pavlova – Florenc – Poliklinika Vysočany – Rajská zahrada – Globus Černý Most – Černý Most – BRYKSOVA, její využití bylo pro vozíčkáře jedinou možností jak po Praze cestovat. V roce 1995 bylo bezbariérově přístupných pouze sedm stanic metra. Šlo o stanice Hůrka, Lužiny, Luka, Stodůlky a Zličín a o stanice Hlavní nádraží a Nádraží Holešovice. V ulicích Prahy nejezdila v pravidelném provozu žádná nízkopodlažní tramvaj a ve zkušebním provozu byly první tři nízkopodlažní autobusy.
Informace PID o zrušení části linky:
https://pid.cz/zkraceni-zvlastni-autobusove-linky-h1-usek-namesti-republiky-cerny-most/
Informace o petici:
http://www.neposedime.cz/index.php/linka-h1
Foto: Pixabay
