Zhruba před rokem mě oslovila jedna žena a zeptala se, jestli bych nekontaktovala jejího bratra, který je zřejmě autista. Nebudu zabíhat do detailů, nicméně tato konverzace mi připadala podivná, a když jsem ji ukázala kamarádce, řekla mi, že se paní možná snaží navázat mezi námi vztah. Když jsem té ženě naznačila, že z toho nic nebude, naštvala se a kontakt ukončila.
Výběr partnera není leckdy jednoduchá záležitost, což se týká i osob na autistickém spektru, jež mají o nějakého partnera zájem. Někdy se do celé záležitosti snaží vmísit i jejich okolí, což bývá nepříjemné pro všechny zúčastněné (viz zážitek popsaný v perexu). Dnes bych se však ráda zastavila u jiného tématu, a to u otázky, jestli se mají osoby na spektru zaměřovat pouze na jiné osoby na spektru.
Ani jeden z partnerů, které jsem měla, nebyl a není autista. U jednoho jsem měla podezření, ale když jsme si spolu na internetu projížděli příznaky, nenašel se v tom; patrně to bylo i proto, že symptomy se zaměřovaly pouze na děti, zatímco on už byl několik dekád plnoletý. Nakonec jsme se však shodli, že se na autistickém spektru nacházet nebude..
Nebyl to žádný kalkul. Alistů je prostě víc než autistů, tudíž je mnohem větší pravděpodobnost, že si partnery najdete spíš mezi nimi než mezi autisty. Nejsem si ani vědoma, že by se někde na světě vyskytovali autisté v nadpoloviční většině. Je nás prostě málo a ne vždy je to na nás hned vidět.
Osobně jsem si nikdy nevybírala partnery podle neurologického profilu, chápu však lidi na spektru, kteří tak činí. Je jednodušší být ve vztahu s někým, kdo má zkušenost s nervovým zhroucením nebo nemluvící epizodou. Je jednodušší hodiny vysvětlovat svůj speciální zájem někomu, koho to sice nezajímá, ale vzhledem k tomu, že se sám potýká se stejným problémem, nic vám na to neřekne. (A co teprve, když máte stejný speciální zájem…)
Na druhou stranu je třeba si uvědomit, že když se někdo (ne)nachází na autistickém spektru, nevypovídá to vůbec nic o jeho povaze. Někteří se mylně domnívají, že když se něco nachází v mozku nebo v nervové soustavě obecně, musí to nějak zasahovat do charakteru člověka. Ale mozek je velký a řídí spoustu věcí, nejen to, jak se chováme a jaké máme názory.
To, že má někdo speciální zájem, neznamená, že bude stejný jako ten váš. Ani to, že když se budete cítit na dně, že vás podpoří. Že bude chtít bydlet stejně jako vy ve městě, nebo na venkově. Že vůbec bude chtít žít ve stejné domácnosti. Že bude chtít stejný počet dětí. Že bude mít stejný názor na politiku a pizzu s ananasem. Ani to, že se vám bude fyzicky líbit (pokud je to pro vás důležité).
Samozřejmě, každý je svého štěstí strůjcem a sama se čas od času divím, jak různí lidé, kteří na první pohled vypadají nekompatibilně, jsou ve vztahu spoustu let. Je to samozřejmě vždy otázka preferencí. Nicméně právě proto bychom si měli ujasnit, co naše preference jsou a jak se projevují. A potom je nehledat ve špatných projevech. To, že jsme na autistickém spektru, říká o nás jednu jedinou věc: Že jsme na autistickém spektru.
Foto: Pixabay
