Více než 6 milionů lidí na světě, z toho kolem tisícovky v Česku, trpí některou z vrozených poruch obranyschopnosti. Nemoci primární imunodeficience mohou způsobovat nesprávné fungování imunitního systému. Nejčastěji souvisejí s poruchami tvorby protilátek v těle a jedinou pomoc představují léky vyrobené z krevní plazmy dobrovolných dárců. Prohloubit znalost o poruchách imunity pomáhá Světový týden primárních imunodeficiencí, který probíhá do 29. dubna.
Primární imunodeficience (PID) jsou poruchy imunitního systému. Vrozená obranyschopnost těla pacienta nefunguje tak, jak by měla. Projevuje se hlavně často se vracejícími infekcemi nebo problémy s jejich léčbou. Na vině je především špatné fungování protilátek v těle nebo jejich nedostatek. I mikroorganismy, jež jsou pro ostatní neškodné, pak mohou u nemocných vyvolat závažné potíže. V těžších případech imunitní systém napadá i vlastní buňky a tkáně.
„Nemocí, které se řadí k poruchám imunity, je téměř 400. A každá může u pacientů vyvolat jiné problémy. Někteří jsou náchylní ke vzniku nádorových onemocnění, jiní častěji trpí alergiemi. Forma a intenzita potíží je individuální,“ říká hematoložka Alice Drábková ze společnosti sanaplasma. Ta se zabývá sběrem krevní plazmy, z níž se vyrábějí léky mimo jiné pro pacienty s PID. „Pacienti s poruchami imunity potřebují pro svoji léčbu imunoglobulin. To je jedna z bílkovin obsažených v krevní plazmě, která je tedy pro jeho výrobu klíčová.“
Životy nemocných trpících PID jsou na krevní plazmě od dárců závislé. Jiný způsob, jak lék vyrobit, současná medicína nezná. „Proto je tak důležité, aby lidé darovali plazmu. Pacientům s PID tím mohou výrazně zvýšit kvalitu života,“ apeluje lékařka. Aby mohla být léčba nasazena, je potřeba spolehlivě stanovit diagnózu. „Ale vzhledem k tomu, jak vzácně se nemoc vyskytuje, může někdy trvat mnoho let, než je PID správně diagnostikována,“ říká Drábková.
A právě proto se koná Světový týden primárních imunodeficiencí, jehož cílem je upozornit na závažnost této nemoci jak zdravotníky, tak pacienty i laickou veřejnost.
Očkování a nemocní s imunodeficity
Očkování proti nemoci covid-19 představuje jedinou možnost, jak dostat pod kontrolu pandemii a umožnit lidem návrat do normálního života. Vakcinace specifických skupin ovšem vyvolává řadu otázek mezi laickou i odbornou veřejností. Na ty nejčastější kladené v ambulancích klinických imunologů a alergologů pečujících o nemocné s imunodeficity odpovídá doc. MUDr. Pavlína Králíčková, Ph.D. Sérií edukativních videí na téma koronaviru a především očkování proti němu se na kanálu Naočkuj Se – YouTube rozhodl přispět i MUDr. Jiří Slíva, Ph.D., farmakolog z 3. lékařské fakulty Univerity Karlovy.
Trpím vrozenou poruchou imunitního systému. Doporučíte mi očkování proti nemoci covid-19?
Rozhodně ano. Závažnost průběhu infekce covid-19 není jednoduché odhadnout. K poruše imunity je třeba přičíst i věk, obezitu, závažné onemocnění ledvin, srdce a další faktory. Z pacientů s protilátkovými imunodeficity jsou závažným průběhem ohroženi zejména ti s postižením plic.
Mám podstoupit očkování proti covidu-19, i když mi ošetřující lékař jiné vakcinace nedoporučoval, že nebudou dostatečně účinné?
Ano. Cílem očkování je vytvoření „paměti“, která má dvě části – protilátkovou a buněčnou. Je pravda, že odpověď protilátková bude snížená podle závažnosti vaší poruchy a také může přetrvávat kratší dobu. Zároveň však předpokládáme, že ve vašem případě má buněčná paměť naději zajistit alespoň částečnou ochranu, zejména proti závažnému průběhu onemocnění. Proto je doporučováno očkování proti chřipce i u nemocných s poruchou tvorby protilátek.
Mám se nechat očkovat, když jsem už onemocnění covid-19 prodělal?
Rozhodně ano, doba ochrany po infekci je i u zcela zdravého člověka omezena na několik měsíců. Přesná ochrana je individuální, záleží i na závažnosti průběhu onemocnění. Po očkování se předpokládá silnější ochrana než po prodělané infekci.
Proč mám jít na očkování, když dostávám pravidelně protilátky? Nejsem již tímto způsobem chráněn?
Bohužel nejste. Plazma dárců, ze které se protilátky získávají, zatím neobsahuje protilátky proti covidu-19.
Je nezbytné zkoordinovat termín očkování a podání protilátek?
Nejsou stanovena žádná pravidla. Doporučujeme načasování přibližně do poloviny intervalu mezi jednotlivými aplikacemi protilátek.
Mohu se nakazit koronavirem obsaženým ve vakcíně?
Vakcíny neobsahují živý virus, proto onemocnění způsobené vakcínou není možné.
Může vakcína změnit moji genetickou informaci uloženou v DNA?
Ne. Žádná součást vakcíny neinteraguje s genetickou informací uloženou v jádře buňky.
Jsou tyto vakcíny bezpečné?
Ano, všechny vakcíny, které schválila Evropská léková agentura, jsou bezpečné. Tyto očkovací látky byly testovány na velkých souborech lidí, opakovaně a velmi podrobně byla kontrolována jejich účinnost i veškeré možné nežádoucí účinky.
V jakém případě se nemám nechat očkovat?
Pro pacienty s imunodeficity platí stejná pravidla jako pro zbytek populace. Vakcinace je zakázána pouze u nemocných, kteří jsou alergičtí na nějakou složku vakcíny. Očkování se odkládá v případě horečnatého onemocnění a po něm je vhodné počkat tři měsíce.
Jak se budu po vakcíně cítit?
Nežádoucí reakce po očkování jsou časté, ale neliší se od ostatních druhů očkování. Mezi nejčastější patří bolest, zarudnutí a otok v místě podané vakcíny. Poměrně často se objevuje únava, bolesti kloubů, svalů nebo zvýšená teplota. Příznaky obvykle mizí do tří dnů.
Zdroj: www.poruchy-imunity.cz, helpnet.cz
Foto: Pixabay
