S Hanou Maršálkovou, jež vede Skupinu veřejného zdraví, zaměřující se na osvětové a vzdělávací projekty týkající se mozkové mrtvice, srdečního infarktu a prevence, jsem se bavila především o projektu Saste Roma, který se soustředil na zlepšení sekundární prevence u obyvatel vyloučených lokalit.
Zajímá mě, zda jste se v projektu Saste Roma zaměřovali i na pohybové aktivity a stravu Romů.
Pohyb a strava nebyly hlavním zaměřením projektu, ale mezi cílovou skupinou jsme dělali průzkum, který obsahoval několik otázek, které se tématu týkaly. Z našeho výzkumu vychází, že slazené nápoje denně konzumuje kolem poloviny zkoumaného romského vzorku, v majoritní populaci je to 10 %. Zeleninu a ovoce denně konzumuje 17 % zkoumaného vzorku, pro srovnání v majoritní populaci jí zeleninu denně 52 % a ovoce 54 %. Ve zkoumané romské populaci polovina klientů uvedla, že se nevěnuje žádné fyzické aktivitě. Ani v majoritní populaci se více než polovina osob ve věku 25−64 let nevěnuje fyzické aktivitě ani jeden den v týdnu. Data pro majoritní populaci jsme brali zvýzkumu EHIS/EHES z roku 2019.
Jak se Romové, ať už děti, mladí či starší, stravují a jakým potravinám dávají přednost?
U dětí informaci nemáme, ale co se týká mladých a starších Romů, zjistili jsme, že nejvíc zeleniny (32 %) a ovoce (37 %) konzumují mladí Romové ve věku 23−27 let. U starších Romů se konzumace moc neliší od průměru. V každé věkové podskupině bylo jen 30 až 50 respondentů, takže výsledky nelze zobecnit. Konzumace slazených nápojů se podle věku neliší.
Jak jsou na tom podle vás Romové s psychikou?
Například naše zdravotní brožura o depresi byla mezi klienty po obezitě druhou nejužívanější. Při zkoumání rizikových faktorů v populaci, uvedlo 24 % respondentů potíže se spánkem a polovina obtíže se stresem, což jsou faktory, které s depresí souvisejí. Prevalence (podíl počtu jedinců trpících danou nemocí k počtu všech jedinců ve sledované populaci, pozn. aut.) klinicky diagnostikované deprese se v našem výzkumu nezkoumala, český průzkum z roku 2009 však uvádí, že depresí trpí 14 % zkoumaného vzorku (Nesvadbová et al., 2010).
Jakých pět faktorů je pro naše zdraví nejefektivnějších a které doporučujete klientům?
Klíčem je přiblížit se co nejvíce zdravému životního stylu. Protože víme, že to není jednoduché, doporučujeme si stanovit reálné cíle, postupovat po malých krocích a zapojit své blízké, kteří vám mohou být nejen oporou, ale k vaší „výzvě“ se třeba sami přidají. Zásadní je vzdát se cigaret, které negativně působí na celý náš organismus a mohou být spouštěčem celé řady závažných, někdy i fatálních onemocnění. V kuřáckých domácnost mohou kvůli pasivnímu kouření onemocnět i děti. Podle našeho výzkumu v romské komunitě kouří denně 87 % lidí, zatímco v majoritě necelých 17 %. Cigarety tedy vytvářejí zásadní rozdíl mezi zdravím Romů a většinové populace. Kromě jiného je to velká finanční zátěž. Dalšími faktory jsou pohyb a strava. I drobné úpravy – třeba to, že místo výtahu budeme chodit každý den po schodech, u procházky s kočárkem zrychlíme krok nebo začneme plavat, mohou udělat zázraky. Do jídelníčku bychom měli zařadit víc ovoce, zeleniny, naopak vyřadit tučná jídla a zbytečně nesolit. Dále všem doporučujeme pravidelné prohlídky u praktického lékaře, užívat předepsané léky a zdravotní potíže neodkládat. Snažte se dát své zdraví na první místo! Kromě fyzického zdraví je stejně důležité i to duševní. I když si klient prochází náročným obdobím, je třeba si dělat drobné radosti, třeba trávit čas s rodinou nebo se podívat na oblíbený film. Pokud si člověk připadá dlouhodobě skleslý a ztrácí chuť do každodenních aktivit, rozhodně je namístě vyhledat odborníka a své problémy s ním probrat.
Co se vám podařilo u Romů zlepšit díky projektu Saste Roma?
Tenhle projekt jako vůbec první testoval různé formy předávání zdravotních informací v sociálně vyloučených komunitách. Během tří let jsme vyvinuli a otestovali 12 různých nástrojů zaměřených na 10 onemocnění – od zdravotních brožur a letáků, přes reklamu v MHD i na internetu až po videoklipy a preventivní akce. Projektem bylo podpořeno 84 884 osob z vyloučených lokalit. Víme nyní, které způsoby předávání životně důležitých informací fungují lépe a které méně. Metodiku a námi vytvořené nástroje budeme sdílet s organizacemi, jež se zdravotní osvětě cílové skupiny budou dále věnovat. Důležité je také vyzdvihnout práci našich mediátorů, kterým se podařilo u více než 400 klientů z romské komunity zvýšit informovanost o závažných onemocněních. Polovina klientů díky nim a našim vzdělávacím nástrojům po prvním sezení navštívila lékaře. Mediátoři se věnovali i jiným zdravotním obtížím nad rámec vybraných onemocnění a podařilo se jim navíc zajistit například zubaře, psychologa nebo pediatra pro děti.
Co vás v projektu ještě čeká?
Projekt Saste Roma po třech letech oficiálně skončil v březnu 2024, ale veškeré výstupy, které jsme dali dohromady, jsou klientům, mediátorům i široké veřejnosti nadále k dispozici. Více informací získají zájemci přes náš Facebook Saste Roma a Instagram, kde nás mohou kontaktovat a domluvit se třeba na zaslání zdravotních brožur.
Hana Maršálková je absolventkou Provozně ekonomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Už během středoškolského studia se začala zajímat o problematiku mozkové mrtvice, kterou zkoumala v rámci průzkumu znalostí. Po studiu se připojila k Mezinárodnímu centru klinického výzkumu FN u sv. Anny, kde na svou práci navázala. V současnosti vede Skupinu veřejného zdraví, která se zaměřuje na osvětové a vzdělávací projekty týkající se mozkové mrtvice, srdečního infarktu a prevence. Jedním z jejích významných projektů byl tříletý projekt Saste Roma, který se soustředil na zlepšení sekundární prevence u obyvatel vyloučených lokalit.
Projekt Saste Roma neboli Zdraví Romové je zaměřený na zvýšení zdravotní gramotnosti a posílení prevence závažných onemocnění ve vyloučených komunitách. Během tříletého trvání projektu se podařilo informovat více než 80 000 obyvatel těchto lokalit o důležitosti péče o zdraví. Projektový tým použil různé vzdělávací metody, včetně speciálně vyvinutých zdravotních brožur a letáků, které byly distribuovány prostřednictvím romských mediátorů. Kampaň zahrnovala také plakáty přímo v lokalitách, účast na kulturních akcích, online reklamu a e-learning. Projekt Saste Roma realizovala Skupina veřejného zdraví Mezinárodního centra klinického výzkumu ve spolupráci s Fakultní nemocnicí Bohunice, Masarykovým onkologickým ústavem a Státním zdravotním ústavem, a to s podporou mnoha odborníků z romské i majoritní populace. Výsledky projektu jsou dostupné na webových stránkách www.sasteroma.com a na sociálních sítích.
na letním táboře
Být a zůstat zdravý
Máme dostatek informací jak žít zdravě a být fit. Měli bychom se proto naučit je vyhledávat, těchto zásad se držet a poslouchat své tělo. Tedy opustit závislost na jídle, uskromnit se a ulevit mu od nezdravých pokrmů, polotovarů, které trávíme několik hodin. Dbát na pohyb a relaxaci. Zdravý životní styl není jen to, co jíme, ale také jak odpočíváme a přemýšlíme o životě. Poznejte sami sebe a své potřeby, nebuďte pouhý konzument. Vyvážená strava, to je cesta ke zdravému životnímu stylu. Je na nás samotných, kudy se vydáme…
Romská kuchyně je tradičně hodně masitá, smažená, tučná, ale spoustě lidí chutná a nedají na ni dopustit. Jen málo Romů však ví, že zdravá moc není. Goja, holubki, pišota, halušky s cibulí, marikľa, závin, zapékané zelné závitky, bobalky, šulánky, řezanky, sladké šinga a jiné romské pokrmy jsou pro lidský organismus zatěžující. Navíc se romská kuchyně zapíjí pivem nebo jiným alkoholem. Špatné návyky se pak dědí a u mnoha lidí je výsledkem nadváha, obezita, cukrovka, vysoký tlak, žaludeční nebo střevní potíže.
Z historie víme, že Romové se živili tím, co zrovna měli. V kuchyni se používaly hlavně brambory, zelí, kukuřice. V neděli se dělávaly k obědu halušky, které se připravovaly ze syrových brambor a mouky, jedly se s tvarohem, omastkem nebo s cibulí. Pokud bylo zrovna maso, došlo i na ně. Bylo to syté jídlo, takže bylo někdy jediné za den. Všechno se dojídalo, jídlo se nevyhazovalo a nesmělo se znovu ohřívat. Dnes je romská kuchyně ovlivněná českou i tou zahraniční. Romské ženy vždy vytvoří chutné jídlo, ale ne vždy je tělu prospěšné, někdy nás má jen rychle zasytit.
Já už maso několik let nejím, vysadila jsem i mléčné výrobky. Vařím si z jednoduchých surovin (brambory, rýže, ovoce, zelenina), moje strava je rostlinného původu, ale na chuti netratí. Mrzí mě, že mnozí mladí Romové dál spořádají všechno, na co mají chuť, a pak se diví, že jim není dobře. A jako mnozí další často naletí na fitburgry, proteinové burgery, fitzmrzliny a jiné názvy, které šálí mysl, jak jsou zdravé. Přitom jejich složení je stejné jako burger z řetězců rychlého občerstvení. Žít zdravě neznamená, že chci zhubnout, ale cítit se dobře, mít dostatek energie. Naše jídlo ovlivňuje naší fyzickou stránku, ale i tu psychickou. A k tomu si člověk musí dojít sám tím, že se naučí vnímat svoje tělo.
