
Chci dál zlepšovat život sobě i druhým
Lukáše Hosnedla, který je od narození nevidomý, jsem potkal loni na podzim, kdy přepisoval v Knihovně města Ostravy ve Vítkovicích slova a věty při křtu knihy Veroniky Širc Jsem jedno (moravské) ucho. U mikrofonu se střídali různí řečníci a Lukáš přepisoval na počítači jejich projevy, které se zobrazovaly na plátně. Obdivoval jsem jeho rychlost i to, že nedělal chyby a vyhýbal se překlepům.
Požádal jsem Lukáše o rozhovor, on souhlasil, ale hned při prvním telefonátu mi vysvětlil, že přepisování textů už se věnuje jen okrajově. Má spoustu jiných aktivit, dovedností a také koníčků. Jakých? Pětatřicetiletý muž, který většinu života prožil v Praze, mi v odpovědích na mé otázky poslal text, kde jsem nemusel opravit jedinou chybu či překlep.