„Dostalas kafe, doplňuju i tekutiny, když bude třeba, povzbudím tě dalším kofeinem nebo sladkostí. Už ale něco vymysli,“ snažím se přesvědčit svou hlavu, když usedám k počítači a chci, aby zabrala a přihrála mi nějaký nápad na sloupek a také mě udržela v bdělosti při opravách studentských písemek i dalších úkolech, co mám napsané v kalendáři.
Musím přiznat, že jsem se na jaro letos moc těšil. Když se zhruba před třemi týdny ohlásilo v plné síle, byl jsem plný elánu a začal jsem na zahradě napravovat hříchy z loňského podzimu. S radostí a odhodláním.
Ale když jsem shrabával poslední zetlelé listí, málem jsem přelomil dřevěnou násadu. Najednou se mi totiž vybavily vzpomínky na loňský rok a probděné květnové noci, kdy jsem odháněl naši psí hlídačku od klubíčka, do kterého se před ní schoulil ježek. Těch ježků bylo samozřejmě více, někdy i dva či tři. Nechodili najednou, ale ty návštěvy se odehrávaly postupně. Spánek, přerušovaný bleskovým opuštěním postele, zapnutím světla v mobilu, popadnutím připraveného rýče, odehnáním psa, opatrným nabráním ježka a jeho přenosem do sousedního parku, samozřejmě nestál za nic.
Luděk Kopa žije už několik let s diagnózou chronické lymfocytární leukémie (CLL) – zhoubného onemocnění krvetvorby. Podstoupil dvě biologické léčby i transplantaci kostní dřeně. Přestože doufal, že se nemoc nevrátí, stalo se. Únava, oslabená imunita a nejistota se staly součástí jeho života. Ale nevzdal to. Luděk Kopa vzpomíná, že v době, kdy byl po transplantaci kostní dřeně, neušel ani 500 metrů, nevyšel do druhého patra. „Tehdy mi přítelkyně pustila film Camino na kolečkách.
Pacientská sdružení Roska, která sdružují osoby postižené neurologickým onemocněním roztroušená skleróza (RS), se snaží svým členům nabízet rozličný program a aktivity. Mezi nejčastější patří pravidelná cvičení, plavání, jóga, stejně tak i výlety, návštěvy divadel či rekondiční pobyty.
I když ta událost, která vkročila do mého zahradničení, je letitá, hodně letitá, vybavuji si ji dodnes. Kamarád Zdeněk obhlížel pečlivě pár záhonků na minizahrádce u našeho domku. „Petrželku máš, pažitku, celer, nějaké ředkvičky, mrkev. Nikde ale nevidím libeček,“ prohlásil.
Nový komunitní a vzdělávací prostor Bylinkárium v areálu Domova sv. Josefa v Žirči má za sebou důležitý milník. Hrubá stavba historické budovy je dokončena. Už má střechu, podlahy, osazená okna i hotové stěny, informovala Kristýna Větrovská z Domova sv. Josefa, střediska Oblastní charity Červený Kostelec.
Více než stovku zájemců přilákala akce, kterou u příležitosti Světového dne sluchu uspořádala v Ostravě nezisková organizace Jsem jedno ucho.
Pacientská organizace Roska Ostrava, která sdružuje osoby s diagnózou roztroušená skleróza (RS), nabídne svým členům i jejich blízkým v jarních měsících a v létě řadu zajímavých akcí. Informovala o tom předsedkyně sdružení Naďa Nováková.
Z principů neurorehabilitace, konkrétně z práce s tzv. dual task neboli dvojím úkolem, při kterém člověk provádí dvě různé činnosti současně, vychází cvičení KOMMO®. Tento druh tréninku vznikl z poznatků z každodenní práce s lidmi v pokročilém stadiu roztroušené sklerózy v Domově svatého Josefa v Žirči u Dvora Králové nad Labem.
Dva roky a jeden den trvala rekonstrukce nového domu ostravského Centra pro rodinu a sociální péči z.s., které už déle než 30 let pečuje o vztahy a rodiny a pomáhá zvládat život s handicapem. Centrum slavnostně otevřelo nové sídlo první lednové úterý.
Moderní prostory jsou připraveny poskytovat sociální služby dětem a mladým lidem se zdravotním postižením a jejich pečujícím, nabízet poradenství i doprovázení pěstounských rodin v celém regionu. Budou také místem pro vzdělávací a prorodinné aktivity. Informovala o tom v tiskové zprávě Radka Moricová, specialista PR ostravského Centra pro rodinu a sociální péči.
