Při současném rozvolňování se zdá, že je covidová situace už za námi a raději bychom na všechny nepříjemnosti s ní spojené zapomněli. Ale přesto, nebo právě proto bychom si měli připomínat obětavé a k smrti unavené zdravotnické pracovníky. Zaslouží si náš obdiv a poděkování a jistě by si zasloužili i pořádnou finanční odměnu a veřejné ocenění od představitelů státu. Měla jsem možnost osobně poznat několik obětavých sestřiček na JIP ortopedické kliniky. Některé z nich

Naše výrobní družstvo Důbrava ve Valašských Kloboukách prochází tak jako řada podobných organizací současným složitým obdobím způsobeným pandemií koronaviru, jak se dá. Zvláště na jaře to bylo hodně hektické a musíme ocenit vstřícný přístup Svazu českých a moravských výrobních družstev (SČMVD) a především lidský přístup jeho pracovníků, včetně Asociace zaměstnavatelů zdravotně postižených (AZZP). Stále se snaží nám poskytnout pomoc a bojovat za naše zájmy.  Utkvěla mi situace z jarní vlny,

Tak se nám to znovu potvrdilo. Když se dostaneme do krize, dokážeme se my Češi vzepnout k úžasným věcem.