Čas od času se mi stane, že si od nějakého kolegy novináře (naštěstí ne z Inspirante) přečtu něco o lidech, kteří „trpí“ autismem, případně mě někdo v osobním kontaktu za osobu „trpící“ autismem označí.
Chápu, proč to ti lidé píší nebo říkají. Hodně autistů se potýká se spoustou problémů. A když se potýkáte se spoustou problémů kvůli svému postižení, znamená to, že trpíte, ne? No, vlastně vůbec ne.
Že mají autisté spoustu problémů, je sice pravda, ale za ty problémy nemůže autismus jako takový. Abych to k něčemu přirovnala: je to totéž jako říkat o někom, že trpí ženstvím nebo bisexualitou. I když jsou lidé na různých místech planety diskriminováni za pohlaví, sexuální orientaci a další věci, asi bychom neřekli, že trpí svou identitou. Oni mohou trpět, ale kvůli něčemu jinému, a to kvůli bolestem, které jim způsobuje přístup společnosti. Kdyby totiž žili v tolerantnější a inkluzivnější společnosti, s problémy by se nepotýkali.
Totéž platí pro autismus. Je pravda, že autista může zažít psychickou nebo fyzickou bolest, kterou by na jeho místě alista nepocítil. Ale proč ji vlastně autista zažívá? Protože se pohybuje ve světě, kde se na autismus příliš nemyslí.
Když na ulici zakopnu, spadnu na zem a udělám si bebí, způsobí mi to bolest? Ano. Může za to autismus? Někdy ano, mám zhoršenou koordinaci pohybu. Ale znamená to, že musím kvůli autismu pořád zakopávat? Ne nutně. Někdy zakopnu prostě proto, že je na ulici tma a špatné osvětlení, že na nerovném povrchu nejsou držadla nebo prostě něco, co by zabránilo úrazu. Lidé, kteří nemají problém s koordinací těla, takhle nezakopnou nebo možná zakopnou, ale stihnou to vybrat a nic se jim nestane.
Když někdo poběží po čerstvě natřené, kluzké podlaze, taky nejspíš uklouzne a náraz ho bude ošklivě bolet. Ale neznamená to nutně, že má něco v nepořádku s tělem. Kdyby stálo u podlahy upozornění: „Pozor, kluzká podlaha!“, dotyčný by si dal pozor, po kluzké podlaze neběžel a na zem by nespadl. Ano, existují lidé, kteří to zvládnou přeběhnout, protože třeba mají talent na pohyb v kluzkém terénu – ale ne každý je takový.
Autisté podobná upozornění a jiná podpůrná opatření také potřebují, aby si nenatloukli nos. Ale neznamená to, že autismem trpí. Stejně jako člověk, který uklouzne na podlaze, netrpí svým nedostatkem talentu na gymnastiku.
Foto: archiv Ivany Recmanové
