Celkem 26 mladých vědců, studentů a pedagogů převzalo ocenění ve vědecké soutěži Cena Wernera von Siemense. Český Siemens v ní ocenil projekty z oblasti technických a přírodovědných oborů. Navíc udělil zvláštní ocenění za překonání překážek ve studiu, za vynikající kvalitu ženské vědecké práce a za absolventskou práci o Průmyslu 4.0.
Do 21. ročníku soutěže se přihlásilo rekordních 645 soutěžících.
V kategorii Nejvýznamnější výsledek základního výzkumu zvítězil tým Radka Mušálka z Akademie věd. Ten vyvinul novou technologii plazmového nástřiku z kapalin, která umožňuje připravovat zcela nové typy vrstev. Technologie vítězného týmu je připravena k praktickému použití v řadě průmyslových odvětví.
Vítězná dizertační práce, jejímž autorem je Vít Saidl z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy, se zabývá studiem antiferomagnetů. Nejdůležitějším výsledkem práce je vyvinutí metody, která dokáže určit polohu magnetických momentů i v nanometrových vrstvách z kompenzovaných antiferomagnetických kovů.
Martina Doubková z Univerzity Karlovy, vítězka kategorie Nejlepší diplomová práce, se svou prací podílela na vylepšení povrchové úpravy materiálu používaného k výrobě kostních implantátů. Těžiště práce spočívalo ve sledování a objasnění chování kostních buněk při kontaktu s mechanicky opracovanou titanovou slitinou, na níž byla vytvořena oxidická vrstva.
Ve 21. ročníku Ceny Wernera von Siemense byl jako nejlepší pedagog oceněn doc. MUDr. Mgr. Zbyněk Tonar, Ph.D. z Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Plzni. Docent Tonar založil a vede Laboratoř kvantitativní histologie, kde se zaměřuje na otázku prokrvení normálních i nádorových vzorků a hojení tkání s využitím biomateriálů. Je autorem a editorem 15 učebních textů a rozvíjí originální vyučovací metodu histologie a embryologie, která je založena na kreslení výukových schémat v reálném čase. Spolupracuje se studentskými spolky, účinkuje ve studentské kapele, přednáší na Univerzitě třetího věku.
Ocenění za vynikající kvalitu ženské vědecké práce získala Ksenia Illková z Ústavu fyziky plazmatu Akademie věd, která je členkou vítězného týmu v kategorii Základní výzkum. Na Akademii věd se zaměřuje na studium tepelných vlastností keramických nástřiků, wolframových slitin a jiných materiálů. Jejím snem je zavést použití fúzních reaktorů do běžného života.
Ocenění za překonání překážek při studiu udělila porota Ondřeji Machovi z Dopravní fakulty Jana Pernera Univerzity Pardubice. Ondřej Mach trpí velmi vzácným onemocněním, Robertsovým syndromem. Tato choroba způsobuje prenatální zpomalení, které působí deformace rukou i nohou. Ondřej je trvale upoután na elektrický invalidní vozík, při studiu se neobejde bez asistenta. Akademickým pracovníkům dokázal, že jeho postižení nemá vliv na studijní výsledky a vypořádal se tak s předsudky, které vůči němu někteří měli. Jako dobrovolník působí v řadě organizací, jeho snem je využít znalosti získané studiem logistiky v pozici dispečera hasičského záchranného sboru.
Zvláštní ocenění za absolventskou práci zabývající se tématy konceptu Průmysl 4.0 získal Libor Bukata z CIIRC při ČVUT (Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky, vysokoškolský ústav Českého vysokého učení technického v Praze), který se zaměřil na oblast optimalizace, plánování a rozvrhování výroby. Navrhl algoritmy, které naleznou efektivní posloupnost operací výroby tak, aby bylo dosaženo maximální efektivity. Na základě ověření algoritmů v praxi bylo potvrzeno, že je možné uspořit až 20 procent energie.
Ceny Wernera von Siemense byly poprvé uděleny v roce 1998, od té doby bylo oceněno 369 vítězů a na odměnách firma Siemens rozdělila téměř 12 milionů korun.
Soutěž pořádá Siemens spolu s významnými představiteli vysokých škol a Akademie věd České republiky, kteří jsou i garanty jednotlivých kategorií a podílejí se na vyhodnocení nejlepších prací.
Medailony jednotlivých vítězů:
Foto: Archiv Ceny Wernera von Siemense
