Tanec, akrobacie, balet. Tohle všechno Eva Havlíčková kdysi milovala. Dívce s mimořádným pohybovým nadáním ale vstoupila do života nemoc a ona se musela naučit se některých snů bez hořkosti vzdát. A taky od dětství psala pohádky a básničky. Kolem maturity uvažovala, zda nejít na žurnalistiku. Nakonec se rozhodla jinak. Psaní se profesionálně věnuje až nyní – v redakci magazínu Inspirante, který je jedním z hlavních projektů spolku Revenium. Zároveň zde působí i jako korektorka. Mimo jiné píše autorské sloupky #nechbroukažít. A ani tady nepřestává snít.
Eviny zdravotní trable začaly ve třech letech, kdy prodělala těžký zápal plic. Následovaly velké problémy s kůží a imunitou. Doktoři zkoumali a krčili rameny. Realitou se stalo čekání před ordinacemi a časté pobyty v nemocnici. Zvládnout to rodačce z pražských Dejvic pomáhala celá rodina, která se snažila, aby byl její život co nejnormálnější.
A taky knížky. Eva jich přečetla stohy. „Ve škole jsem milovala slohovky a říkala si, jaké by bylo napsat knihu nebo sbírku básní, dělat v redakci časopisu a psát fejetony a kulturni rubriky”, vzpomíná na své tehdejší plány.
Jinak ale ve škole moc nepobyla, věčné stonání a stovky zameškaných hodin vedly k tomu, že studovala už na základce sama doma. Zatímco její spolužáci to měli za ideál, ona se stresovala před komisemi, kde ji zkoušeli z látky za celé pololetí.
A když jí bylo dobře, žila naplno. Sport, tancování, příroda. Ráda vzpomíná na prázdninové pobyty v Orlických horách, kam jezdila se starší sestrou.
Do života vstoupila Crohnova choroba
Když bylo Evě Havlíčkové dvanáct, přišlo se na to, co jí je. Diagnostikovali jí chronické zánětlivé onemocnění trávicího ústrojí – Crohnovu nemoc. Od té doby absolvovala desítky chirurgických zákroků a pokusů o zmírnění projevů nemoci. Vše komplikují její alergické reakce na medikamenty.
Málokdo si umí představit, co trápení má tato čtyřicetiletá žena za sebou… Ale nevzdává to. Na profilu, který můžete vidět pod jejími články k tomu říká:
„Je to ve hvězdách, co nás v životě čeká za pouť. Nejdůležitější ale je, kolik úžasných dní prožijeme, a že vždy najdeme cestu! Všichni můžeme opakovaně začínat znovu a po pádu zase vstát, třeba i s nějakou tou boulí na těle i na duši. Na zázraky nevěřím, já na ně totiž spoléhám.”
Plné nasazení
Na střední škole studovala ekonomiku a marketing. Maturovala s vyznamenáním na Střední podnikatelské a manažerské škole.
Po studiích se vrhla do praxe.
Rok byla asistentkou v realitní kanceláři, pak na dlouhé roky zakotvila na pozici asistentky ve farmaceutické společnosti.
Dělala různorodou práci – od podpory vedení a medicínských reprezentantů, přes zajišťování firemních setkání a zahraničních cest až po spolupráci s HR oddělením. Nakonec poskytovala kompletní administrativní servis až pro 60 lidí. A taky se částečně dostala ke psaní, když pro různá oddělení připravovala obsah firemních intranetových stránek.
Nakonec ale Evu Crohn na čas vyřadil z aktivní činnosti. Firma se chovala férově a nadstandardně, dlouho na ní čekali. Po sérii pracovních neschopností a stále se zhoršujícím stavu si ale Eva poprvé připustila, že je plné nasazení už nad její síly.
Požádala tedy o invalidní důchod. A začala se poprvé v životě šetřit, poslouchat své tělo a usilovat o rovnováhu všeho druhu. Tvrdí, že má štěstí na doktory – například výbornou imunoložku, která pracuje se všemi jejími komplikacemi celostně, stejně tak jako na skvělý tým chirurgů hořovické nemocnice.
Začala dělat věci jinak: hodně odpočívá a když to jde, má ráda výlety v horách. Pořád hodně čte – a umí z knížek trefně citovat. Velkou inspirací a dobíječkou energie je pro ní hudba i další druhy umění. Dobře fotí. Miluje kafe a humor, je příjemná společnice. A nejvíc si váží rodiny a přátelství. Zažila už totiž, že když byla dole, zůstali jen ti nejspolehlivější…
Jak napsala v jednom ze svých sloupků:
„Krása samotné pouti a prožitky opravdovosti nenechají nikoho na holičkách. Zvou a vedou vpřed. Cítíme se naživu jako už dlouho ne, vnímáme uspokojení z každého ušlého kroku. Jsme třeba unavení a bolaví, ale jsme nejblíže k tomu nejdůležitějšímu – k životu. Jsme naživu.”
Eva Havlíčková (40)
Milovnice přírody, knih, hudby, dobrých vztahů a kávy. Dlouholetá asistentka v nadnárodní firmě, nyní redaktorka a korektorka Inspirante.cz – autorka #nechbroukažít. Ačkoli pocítila přímo na těle tíhu života, ostatním nabízí úsměv a lehkost.
[sc name=”crowdfundingV”]
Foto: archiv Evy Havlíčkové
