Kde jsou tlačítka pro výstup, jak poznat rozjíždějící se tramvaj a jaké jsou aktuální změny v dopravě kvůli výlukám? To je jen pár potíží, kterým při využívání brněnské městské hromadné dopravy (MHD) čelí nevidomí, slabozrací a lidé se sluchovým postižením. Odborníci z Geografického ústavu Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity (MU) spolu s Dopravním podnikem města Brna (DPMB) na tuto nepříznivou situaci zareagovali zmapováním největších bariér při cestování MHD a začali i s jejich zmírňováním. Výsledkem má být nejen zlepšení přístupnosti MHD v Brně, ale také inspirace pro další města napříč republikou.
Databáze podnětů
Během první části projektu vznikla databáze 178 podnětů ke zlepšení přístupnosti. Brno je tak prvním městem v Česku, které mapuje smyslové bariéry v MHD systematicky a s konkrétním plánem změn. Neznamená to však, že brněnská městská doprava je méně přístupná než jiné městské hromadné dopravy. Brněnskou MHD výzkumníci použili jako případovou studii, na které popisovali bariérové situace, u nichž lze předpokládat, že se vyskytují v celé České republice, a jsou tedy relevantní i pro ostatní města.
Mapování bariérových míst
Výzkumníci z Přírodovědecké fakulty během prvního roku projektu mluvili s téměř čtyřiceti lidmi se zrakovým či sluchovým znevýhodněním, s nimiž identifikovali překážky v MHD.
Druhý rok pak věnovali rozhovorům se zástupci Dopravního podniku města Brna, s nimiž hledali především způsoby, jak tyto překážky odstranit či zmírnit. „Mluvili jsme jak s vedením dopravního podniku, tak s dvacítkou řidičů. Z téměř 180 podnětů ohledně bariér pro smyslově postižené jsme museli asi 50 vyřadit kvůli tomu, že je není možné vyřešit,“ podotkl hlavní řešitel projektu, sociální geograf Robert Osman.
Zdůraznil, že je potřeba nad každou situací uvažovat z pohledu všech uživatelů, protože někdy mohou být jejich potřeby protichůdné. „Lidem se zrakovým znevýhodněním by například pomohlo, kdyby se za tmy neztlumovalo v dopravních prostředcích světlo nad dveřmi, ale u předních dveří by to komplikovalo výhled řidiče,“ uvedl Robert Osman jeden z příkladů, kdy se zdánlivě jednoduché řešení nedá realizovat.
Největší problémy
Obecně se dá říct, že lidé se smyslovým znevýhodněním mají největší problémy s orientací. Nevidomým a slabozrakým komplikuje jízdu třeba existence velkého množství typů tramvají, které mají různé uspořádání, a není tak pro ně jednoduché nejen bez problémů nastoupit či vystoupit, ale třeba najít sedadlo či poptávkové tlačítko pro výstup.
„Je to jedna z bariér, na jejímž zmírnění nyní pracujeme. V podstatě teď chodíme do vozovny s metrem, protože pro dopravní podnik vyrábíme hmatné/haptické modely interiérů nejběžnějších typů tramvají, které si budou moci nevidomí osahat a zjistit tak uspořádání sedadel a další věci. S tím by mělo být spojené také doplnění informace o typu přijíždějícího vozidla do zvukového hlášení, které si tito lidé mohou na zastávce zjistit za pomoci speciálního zařízení,“ přiblížil některé z problémů Robert Osman.
Další problematická místa
Lidé se sluchovým znevýhodněním rovněž postrádají vizuální informace o nebezpečí, které představují přijíždějící a rozjíždějící se vozy na zastávkách a ve větších dopravních uzlech. „Pomohly by jim světelné pásy jako ty na zastávce Západní brána, které se rozsvítí, když se blíží vůz,“ podotkl Robert Osman.
Mnozí z neslyšících mohou mít také problémy se čtením psaného textu. Jsou tak dost často doslova ztraceni při různých uzavírkách a změnách v dopravě, protože si nemohou informace přečíst a ani je neslyší. „Ocenili by, kdyby byly důležité informace dostupné i v českém znakovém jazyce,“ doplnil Robert Osman. Právě tuto věc zařadil DPMB mezi priority při odstraňování zjištěných bariér. Letos chce otestovat překládání tiskových a jiných zpráv do českého znakového jazyka s tím, že videa budou dostupná na webu dopravního podniku a případně i sdílená s organizacemi neslyšících a nedoslýchavých.
První kroky
Z databáze podnětů vybral tým DPMB a MU 12 bariérových situací, jež odstraní v letošním roce. Kromě výše uvedených opatření zazní například na patnácti zastávkách, kde cestující vystupují přímo do vozovky, ve vozech hlášení o této skutečnosti. Audio výstup přibude také na prodejních přepážkách s vyvolávacím lístkovým systémem tak, aby byl dostupný i pro nevidomé.
DPMB také upraví web, aby informace na něm byly dostupné i lidem se zrakovým znevýhodněním. Více zpřístupnit hodlá také objednávání služby Seniorbus pro sluchově znevýhodněné, kde je objednání možné pouze telefonicky. DPMB plánuje zavést možnost textového objednávání.
Významnou součástí zpřístupňování městské hromadné dopravy lidem se smyslovým znevýhodněním je rovněž osvěta. Ta se bude týkat řidičů, kteří by měli brát v potaz, že tito lidé potřebují více času na nástup a usazení ve voze a také na výstup či automatické otevření dveří. Osvěta se zaměří i na ostatní cestující, aby věděli, jak mohou pomoci, a dotkne se i samotných lidí se znevýhodněním. DPMB chce rovněž navázat spolupráci s organizacemi, které je sdružují, a předávat jim pravidelně informace o novinkách v dopravě.
Zdroje
Geografové z MU pomohli zmapovat bariéry v MHD pro zrakově a sluchově znevýhodněné, Zprávy z MUNI
Geografický ústav, MUNI SCI
Databáze: Bariérové situace pro osoby se smyslovým znevýhodněním v MHD, Bezbariérové Brno
Databáze: Variantní řešení bariérových situací pro osoby se smyslovým znevýhodněním v MHD, Bezbariérové Brno
Odstraňujeme z MHD bariéry pro nevidomé a neslyšící (článek s překladem do českého znakového jazyka), MPMB
FB Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity
Foto: Zprávy z MUNI, Pixabay
