Share on facebook
Share on twitter
Share on linkedin
Share on email

Vlaková přeprava je pro lidi s handicapem dál nedostatečně přístupná. Problémy mají hlavně cestující s tělesným postižením. Kancelář veřejné ochránkyně práv zjistila, že pouze pětina (504) železničních stanic a zastávek v Česku je aspoň částečně přístupná pro vozíčkáře.

Podle ombudsmanky Anny Šabatové je velký rozdíl v přístupnosti vlaků různých dopravců. Celkově není situace dobrá, tvrdí.

Anna Šabatová dodala, že dostupnost železniční dopravy je klíčová pro to, aby handicapovaní mohli naplňovat svá další práva. „Aby mohli jezdit do zaměstnání, chodit do školy, navštívit příbuzné. Omezení při cestování dopadá na všechny sféry života,“ řekla.

Zmínila i další překážky, jimiž je často nutnost nahlásit svoji cestu jeden až dva dny předem, dostupnost plošin v nádražích jen v omezené denní době. Plošiny jsou také v majetku Českých drah a ostatní dopravci za pronájem musí platit.

Ne všechny vlaky na českých železnicích navíc mají dostatečně široké dveře vagonů, aby jimi projel elektrický vozík. Nedostatky jsou i v poskytování informací o přepravě lidí s vozíkem.

Právo lidí s postižením na přístupnost tak není naplňováno, míní ombudsmanka. Dopravci by však podle ní měli myslet nejen na vozíčkáře, ale i na nevidomé a neslyšící či lidi s mírným mentálním postižením.

Výzkum zmapoval současný stav

„Česká republika uznala právo lidí s postižením na přístupnost, která je předpokladem jejich nezávislého života. Zavázala se přijmout opatření k zajištění přístupu lidí s postižením k dopravě a dalším službám, odstraňovat překážky a zavádět standardy přístupnosti. Realita je však z pohledu lidí s postižením jiná,“ konstatuje ombudsmanka.

Oslovila pět nejvýznamnějších společností zajišťujících železniční dopravu na území České republiky: ARRIVA vlaky, s.r.o., České dráhy, a.s., GW Train Regio, a.s., Leo Express Global, a.s., a RegioJet, a.s.

Následně se obrátila na Ministerstvo dopravy, Drážní úřad a Správu železniční dopravní cesty, u nichž zjišťovala přístupnost nádraží a nástupišť. Zaměřila se přitom i na ověření, do jaké míry jsou naplňovány požadavky přístupnosti stanovené nařízením EU o technických specifikacích pro přístupnost železnice osobám s postižením (TSI PRM). K požadavkům patří trasy bez bariér, přístup do vlaků i přístupnost informací.

Přístupnost stanic a nástupišť je zatím nízká

Jak nařízení Evropského parlamentu a Rady, tak české právní předpisy ukládají dopravcům a provozovatelům povinnost vytvářet podmínky pro přepravu lidí s omezenou schopností pohybu a orientace. Znamená to odstraňovat bariéry a zajišťovat, aby stanice, nástupiště, vlakové vozy i další prvky byly přístupné lidem s postižením a s omezenou schopností pohybu. Vzniku nových bariér brání stavební zákon a jeho bezbariérová vyhláška.

Správa železniční dopravní cesty zajišťovala k 15. dubnu 2019 správu celkem 2578 železničních stanic a zastávek. Dostat se do jejích budov a na nástupiště, aby mohli železniční dopravu využít, je však pro lidi s pohybovým omezením značně komplikované.

Bezbariérový přístup má jen 452 stanic, tedy pouhých 18 procent z celkového počtu. Dostat se bezbariérově do budovy stanice a pak i k pokladně je možné pouze na 140 stanicích, tj. pouze v 5 procentech.

Ani když se dostanou do budovy a k pokladně, nemají lidé s pohybovým omezením vyhráno. Bezbariérový přístup na všechna nástupiště je totiž zajištěn jen na 504 stanicích či zastávkách, tedy jen na 20 procentech.

Alespoň jedno nástupiště je pro lidi s omezenou schopností pohybu přístupné na dalších 112 stanicích.

Sami dopravci upozorňovali na nevyhovující infrastrukturu v železničních stanicích, především na nedostatečně široké perony pro výstup, chybějící výtahy či výškové rozdíly, kvůli kterým nelze manipulovat s plošinou pro nástup lidí používajících vozík.

Vyšší úroveň bezbariérovosti je podle výzkumu patrná ve stanicích ve větších městech nebo na stanicích, které zajišťují odbavení cestujících také v mezinárodní přepravě.

Ombudsmanka proto doporučila ministerstvu a Drážnímu úřadu, aby řešily bezbariérovost a přístupnost železničních zastávek i v menších městech a na venkově.

Do vlaku s vozíčkem? – Problém

Lidé s elektrickým invalidním vozíkem potřebují, aby šířka dveří byla alespoň 80 centimetrů, jinak neprojedou. Takovou minimální šířku vyžaduje i nařízení EU o technických specifikacích, ale ne všechny vozy podmínku splňují. Přepravci obvykle uvádějí, že se na ně tento požadavek přístupnosti nevztahuje, protože se týká vozů vyrobených po 1. červenci 2008 nebo vozů modernizovaných.

„Považuji za problematické, že přepravci nemají povinnost upravit vozy tak, aby byly přístupné. Pokud dopravci využívají pro veřejnou službu dopravy starší vozový park neprocházející obnovou, nemusí se snažit vozy modernizovat a zpřístupňovat lidem s postižením,“ upozorňuje ombudsmanka i na to, že se Prováděcí plán k nařízení EU v České republice nezabývá otázkou modernizace existujících vlakových vozů. V důsledku toho jsou lidé s postižením limitováni ve využívání vlakové dopravy: „Mají problémy cestovat některými vlaky, s nastupováním a vystupováním, čelí dalším fyzickým bariérám, v důsledku nichž nemohou například využívat toalety, mohou mít problémy s orientací na nádražích.“

Ombudsmanka proto doporučila Ministerstvu dopravy a Drážnímu úřadu zavést vhodná opatření ke zpřístupnění i vozů vyrobených před 1. červencem 2008 pro lidi používající vozík. Taková opatření by měla být právně závazná a vymahatelná.

Podle zjištění ombudsmanky tak pouze přepravce Leo Express Global garantuje ve všech svých vozech přepravu lidí používajících elektrický invalidní vozík. Všechny vagony přepravce jsou nízkopodlažní a umožňují bezpečné nastoupení i lidem s omezenou pohyblivostí. Vstupní dveře mají šířku 90 centimetrů a to samé platí i pro dveře uvnitř pro vstup do oddílu pro cestující.

České dráhy podmínku přístupnosti splňují přibližně u 70 procent motorových jednotek. Dostatečně široké jsou v těchto případech jak vstupní dveře do vozu, tak ostatní vnitřní dveře a uličky. Bariéru představují zejména přejezdové můstky mezi vozy. Přibližně 70 procent vozů je vybaveno plošinou, případně jinými možnostmi vstupu do vozu (skládací rampa pro najetí do vozu, nízkopodlažní nástupní prostor). České dráhy podle svého vyjádření stále zvyšují počet takto vybavených vozů a zaměřují se na pořizování nízkopodlažních vozů nebo vybavení vozů plošinami namísto pořizování staničních mobilních plošin.

Také vlakové vozy dopravce ARRIVA vlaky splňují podmínky přístupnosti pouze částečně. Všechny jsou sice vybaveny dveřmi o šířce 105 centimetrů, takže i cestující na elektrickém vozíků se dostane dovnitř, ale vstup do oddílu pro cestující má šířku 70 centimetrů, takže člověk používající vozík musí cestovat v prostoru u toalety. Vozy nejsou nízkopodlažní, na vybraných stanicích využívá dopravce mobilní zvedací plošiny. Ve stanicích, kde plošiny nejsou, využívá přepravce kolejničky vytvářející nájezdovou rampu, jimiž jsou vozy vybaveny.

Lidé s elektrickými invalidními vozíky se naopak nesvezou s dopravcem RegioJet. Všechny jeho vozy jsou schopny přepravit pouze cestující na menším invalidním vozíku do šířky maximálně 60 centimetrů. Protože všechny motorové jednotky přepravce byly vyrobeny před rokem 2008, požadavky přístupnosti se na ně nevztahují a přepravce uvedl, že bude tyto požadavky plnit, až pokud bude pořizovat nové vozy.

Chcete cestovat vlakem? Objednejte se

Pokud nejsou vozy nízkopodlažní, případně nemají vozidlovou plošinu či jinou alternativu pro vstup, půjčují si mobilní plošiny od společnosti České dráhy. Ta disponuje celkem 89 staničními mobilními plošinami. Požadavky na její zapůjčení musí přepravci uplatnit v předstihu standardně 48 hodin kvůli zajištění kvalifikované obsluhy. Cestující tak musí cestu dopředu plánovat, nemohou čas a trasu jízdy operativně měnit podle svých potřeb, musí ji naopak uzpůsobit časům, kdy je možné staniční plošinu využít.

Soukromí přepravci navíc namítají, že cena za zapůjčení mobilní plošiny je příliš vysoká. Dá se tedy předpokládat, že pokud je s přepravou člověka používajícího vozík spojen náklad 3000 Kč a více, není pro přepravce motivující této možnosti využívat a cestujícím ji aktivně inzerovat. Potvrzuje to i výzkum ombudsmanky, z něhož vyplynulo, že přepravci využívají staniční plošiny jen minimálně, jde pouze o jednotky za rok.

Na základě těchto zjištění ombudsmanka apeluje na všechny subjekty v železniční dopravě, aby omezily nutnost objednávat si dopravu předem. Větší důraz by měl být kladen na bezbariérovou úpravu železničních stanic a nástupišť a současně vybavenost vlaků vozovými plošinami, s nimiž by bylo jednoduché manipulovat.

Výzkum Přístupnost vlakové přepravy pro lidi používající vozík


  • V Česku neexistuje žádný právní nástroj, jak dopravce přinutit k tomu, aby své služby dělali pro vozíčkáře přístupnější.
  • Existuje pouze nařízení, že všechny vagony vyrobené po roce 2008 musí být těmto lidem přístupné.
  • Největší dopravce České dráhy mají přístupných 70 procent vlaků a Leo Express všechny, RegioJet neměl dlouho žádné. Nyní na svém webu informuje, že si pořídil mobilní plošiny, a umožňuje tak nástup do vlaků na trase z Prahy do Ostravy a Žiliny. Zároveň musí podle smlouvy s ministerstvem dopravy umožnit nástup a cestování v rychlících z Brna do Bohumína, které provozuje od neděle 15. prosince. Arriva a GW Train Regio mají přístupnou část vlaků.

 

Zdroje:

https://www.ochrance.cz/aktualne/tiskove-zpravy-2019/zeleznicni-doprava-potrebuje-zlepsit-pristup-k-lidem-s-postizenim/

https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/ombudsmanka-jen-petina-vlakovych-stanic-je-pristupna-vozickarum/1833569

 

Foto: Pixabay

Share on facebook
Share on twitter
Share on linkedin
Share on email
Marie Zemanová

Marie Zemanová

V redakci magazínu Inspirante pracuje od června 2018. Poslední dva roky působila v časopise Zora, předtím pracovala například v České televizi, iDNES a v Economii. Od srpna 2019 píše sloupek #za-zrak. Ve facebookovém profilu Za-Zrak informuje o životě bez zraku v souvislostech. Je součástí týmu Návštěvy POTMĚ, ve kterém se nevidomí setkávají se seniory. Kromě toho aktivně naslouchá ve vlastním projektu 1 Velké ucho.

Další příspěvky autora

Podpořte nás

QR Platba

Náš účet je:
115-5689490267/0100

Vězte, že veškeré finance půjdou na rozvoj projektů, které pomáhají lidem se znevýhodněním plnit si kariérní a životní sny. Inspirante je jedním z nich!