Téma invalidních důchodů a osob se zdravotním postižením je náplní seriálu, který letos magazín Inspirante přináší pro všechny, jichž se týká, případně zajímá. Dozvíte se (či doplníte) všechna důležitá fakta, praktické kroky a souvislosti.
Co je to dlouhodobá pracovní neschopnost? Jaká práva má po tuto dobu zaměstnanec? Co nesmí porušit zaměstnavatel? Kdy je možné si zažádat o invalidní důchod? Na tyto a další otázky se pokusíme odpovědět v tomto textu.
V rámci koloběhu našeho pracovního života se nám může kdykoliv stát, že nás zastihnou zdravotní komplikace. Může jít o úraz, nehodu, nemoc nebo zdravotní problémy dlouhodobějšího charakteru, které nás na kratší či delší čas mohou z pracovního procesu úplně vyřadit.
Pracovní neschopnost
Pracovní neschopnost je stav, kdy jedinec není schopen vykonávat své pracovní povinnosti pro zdravotní obtíže. Musí být potvrzena lékařem, který vystaví tak zvanou neschopenku, tu je třeba doručit zaměstnavateli v daném termínu. V případě pracovní neschopnosti nejde pouze o fyzické projevy nemoci nebo úrazu, ale také o vaše psychické zdraví.
Délka pracovní neschopnosti se liší v závislosti na povaze zdravotního problému a individuálním stavu pacienta. Krátkodobá pracovní neschopnost může trvat několik dní až týdnů, dlouhodobá měsíce až roky. V případě, že se zdravotní stav pacienta nelepší a neschopnost vykonávat práci trvá déle než 380 dní, je možné začít uvažovat o přechodu do invalidního důchodu.
Během pracovní neschopnosti má zaměstnanec nárok na nemocenské dávky, jež poskytuje stát. Prvních 14 dní pracovní neschopnosti hradí zaměstnavatel. Od 15. dne přebírá platbu nemocenské dávky Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ). Její výše je určována na základě průměrného denního výdělku a činí přibližně jeho 60 %. Bližší informace můžete nalézt také v našem předchozím článku.
Povinnosti zaměstnavatele vůči zaměstnanci v dlouhodobé pracovní neschopnosti
Povinnosti zaměstnavatele vůči zaměstnanci určuje zákoník práce a další právní předpisy. V souvislosti s dlouhodobou pracovní neschopností (DPN) jde o tyto nejdůležitější povinnosti:
- Ochrana zaměstnance před výpovědí. Zaměstnavatel nesmí dát zaměstnanci výpověď po dobu, kdy je uznán dočasně práce neschopným, s výjimkou zvláštních případů, jako je například hrubé porušení pracovních povinností.
- Poskytnutí náhrady mzdy a nemocenských dávek. Zaměstnavatel je povinen poskytovat náhradu mzdy za prvních 14 dní pracovní neschopnosti zaměstnance. Výše této náhrady se vypočítává jako 60 % jeho průměrného redukovaného denního výdělku.
- Zachování pracovního místa. Po konci pracovní neschopnosti má zaměstnanec právo vrátit se na původní pracovní pozici. Zaměstnavatel je povinen ponechat mu jeho pracovní místo nebo mu nabídnout jiné adekvátní, pokud to původní již není dostupné.
- Podpora při návratu do práce. Zaměstnavatel by měl zajistit, aby zaměstnanec, který se vrací po dlouhodobé pracovní neschopnosti, měl možnost plynulého a bezpečného návratu do pracovního prostředí. To může zahrnovat úpravu pracovního místa, zajištění vhodného pracovní režimu nebo nabídku rehabilitačních programů.
Práva zaměstnance v DPN
Zaměstnanec, který je na dlouhodobé pracovní neschopnosti, má několik práv, která mu poskytují ochranu a podporu během jeho nepřítomnosti v práci:
- Ochrana před výpovědí. Zaměstnanec má právo na ochranu před výpovědí po dobu, kdy je uznán dočasně práce neschopným. Výjimky z tohoto práva jsou omezené a specifické.
- Nárok na nemocenské dávky. Zaměstnanec má nárok na nemocenské dávky, jež mu poskytují finanční podporu během pracovní neschopnosti.
- Zachování pracovního místa. Po konci pracovní neschopnosti má zaměstnanec právo vrátit se na původní pracovní pozici. Pokud toto místo není dostupné, má zaměstnanec právo na jiné adekvátní.
- Právo na rehabilitaci a podporu. Zaměstnanec má právo na přístup k rehabilitačním programům a další podpoře, která mu umožní plynulý návrat do pracovního procesu.
- Právo na informace. Zaměstnanec má právo získat veškeré informace o svých právech a povinnostech vyplývajících z jeho dočasné pracovní neschopnosti.
Přechod do invalidního důchodu: Kdy a jak?
Pokud pracovní neschopnost trvá dlouhou dobu a není naděje na zlepšení zdravotního stavu, je namístě zvážit podání žádosti o invalidní důchod. Dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav by měl trvat minimálně po dobu jednoho roku. Není tedy nutné čekat až na skončení dlouhodobé pracovní neschopnosti. Vždy je však vhodné konzultovat tento krok s ošetřujícím lékařem, který může poskytnout detailní posouzení zdravotního stavu a doporučit vhodný postup.
Foto: Pixabay