Mám zdravotní postižení a jdu na pracovní pohovor. Je vhodné zaměstnavateli říci o svém zdravotním handicapu? Co všechno mám prozradit? A jak mám při pohovoru upozornit na svoje potřeby? Na tyto otázky se pokusíme odpovědět v dalším článku ze světa HR.
To, že jste osobou se zdravotním postižením, je vaše důvěrná a osobní záležitost a nikdo nemá právo se na váš zdravotní stav ptát nebo cokoliv vyzvídat. Ani vy nemusíte nikomu nic sdělovat. Nicméně jsou situace, kdy se zejména u zjevných druhů zdravotního postižení těmto otázkám nevyhnete. Mezi takové situace může patřit i pracovní pohovor. Co je dobré při něm zmínit a co už je za hranou slušnosti?
Mám zjevný handicap
Zejména osoby se smyslovým nebo motorickým postižením často nemohou svoje postižení „zatajit“, proto je vhodné už při náborovém procesu s potenciálním zaměstnavatelem vyřešit individuální potřeby a případné problémy, ke kterým by mohlo v zaměstnání v důsledku postižení docházet. Dobrý náborář s vámi projde veškeré činnosti, které na pracovní pozici budete vykonávat, a společně odhalíte případné potíže.
Například: Jsem osobou se zrakovým postižením a ucházím se o práci v kanceláři. Je pro mě vhodná, jde o práci pouze s digitalizovanými dokumenty. Nicméně na pohovoru jsme s náborářem odkryli, že jednou za půl roku by obnášela i služební cestu. Nejsem si jistá, zda bych takovou cestu, pokaždé do jiného města, sama zvládla.
Jak by se situace mohla vyřešit, je dobré si říci už v úvodu případné spolupráce. Nebojte se komunikovat o svých potřebách a navrhněte možná řešení. V našem příkladu může pomoci osobní asistent jako doprovod, zastoupení kolegyně nebo vyřízení celé služební cesty na dálku. V případě, že o vás bude mít zaměstnavatel skutečný zájem, jistě najdete vhodné řešení.
Nebojte se mluvit o svém postižení, předejdete případným obtížím. Vysvětlete, jaké využíváte pomůcky nebo jak postižení kompenzujete. Vše je ovšem v pracovní rovině a týká se vašich pracovních činností. Nemá cenu příliš lámat přes koleno nepochopení ze strany potenciálního zaměstnavatele. Nehledá-li už na začátku případné řešení nebo úpravu pracovního místa či prostředí, aby pro vás bylo vyhovující, nemyslím si, že by se vám u něj dobře pracovalo. Přesto není dobré vše předčasně vzdávat. Náboráři jsou také pouze lidé a mají své předsudky stejně jako většina běžné populace. Proto představte sebe, svoje zkušenosti a ukažte, že byste práci zvládli s vhodnými úpravami pracoviště či pracovních činností. Jasně specifikujte svoje potřeby, ať už jde o speciální techniku, software nebo dny volna navíc, je dobré se na to zeptat už v úvodním rozhovoru. V dnešní zrychlené době se stává, že zaměstnavatel dělá výběrové řízení třeba jen na jeden pohovor. Proto je možné, že vaše specifické potřeby nebude při pohovoru čas řešit, protože se budete věnovat pouze obsahu pracovní pozice a vašim zkušenostem. Je však dobré všechno se zaměstnavatelem probrat ještě před vaším nástupem.
U smyslových postižení je bezpečnost práce na prvním místě. Jde o zákonná ustanovení, která se musí dodržovat. V rámci provozu je třeba ještě před nástupem osoby se zdravotním postižením například vyřešit, jak by probíhala případná evakuace z budovy. Jak bude zajištěna signalizace požáru v budově, například zvuková pro nevidomé nebo světelná pro sluchově postižené, kdo se ujme kolegy na vozíku apod. Proto jsou otázky týkající se této problematiky a vašeho postižení oprávněné a je třeba je se zaměstnavatelem včas vyřešit. Jde o vaši bezpečnost.
Mám skryté postižení, musím jít s kůží na trh?
Určitě nemusíte, ale dobře zvažte, jestli není upřímnost hned v úvodu lepší než případné komplikace. Může se vám například udělat špatně, přestože se vám to stává ojediněle, a kolegové vám nebudou umět pomoci. Nebo budete cítit, že by pro vás bylo lepší pracovat víc z domova, ale kolegové se na vás budou dívat skrz prsty, protože si budou myslet, že se chcete doma „zašít“. Přestože současná doba je práci z domova nakloněna, určitě je dobré, aby minimálně váš nadřízený znal důvod, proč jí dáváte přednost. Nepřítomnost na pracovišti vyvolává u kolegů pouhé dohady. Ale když jim své důvody vysvětlíte, jistě to většina z nich pochopí. Známe celou řadu případů, kdy došlo ke zcela mylnému vysvětlení nestandardní situace v práci jen proto, že ostatní nevěděli, že daný kolega trpí určitým zdravotním omezením. Vše je na vašem zvážení, ale z pozice člověka pracujícího na personálním oddělení vždy radím spíše jít s kůží na trh. Předejdete tak mylným dohadům o vás a ještě půjdete příkladem. Pomůžete šířit informace o vašem postižení, omezení, nemoci, kterou většinová společnost ani nemusí znát nebo neví, co konkrétně obnáší a jak vám komplikuje život.
Zároveň předpokládáme, že jako člověk se skrytým zdravotním postižením máte jistě své specifické potřeby, které je třeba se zaměstnavatelem probrat. Ať už je to důraz na odpočinek, nutnost pravidelných pauz či mnohé další, je dobré si vše říci na rovinu. Nechcete přece nějaké přehnané výhody, pouze dělat svou práci na 100 procent a jasně daná opatření vám pomohou.
Přejeme vám, abyste se při pracovních pohovorech cítili dobře a potkali se s chápajícími lidmi, kteří se nebudou bát s vámi probrat vaše potřeby a umožní vám být plnohodnotným kolegou v jejich firmě.
V seriálu také vyšlo:
Foto: Pixabay
