Lidé se zdravotním postižením se i v dnešní době potýkají při cestování s mnoha bariérami, ať už v podobě špatně přístupných nebo zcela nepřístupných dopravních prostředků, nástupišť či zastávek, chybějící akustické signalizace pro cestující se zrakovým postižením, nebo s lidskými bariérami, o nichž především je tento článek.
Nedávno se na mě obrátila známá, že se jí množí podněty od klientů se zrakovým postižením. Týkají se řidičů, kteří je odmítají z autobusové přepravy, pokud předloží průkaz ZTP/P, ale nejsou doprovázeni průvodcem, kterého u průkazu osoby se zdravotním postižením značí P za lomítkem. Totéž se stává i těm, kteří jsou doprovázeni „pouze“ vodicím psem. Známá se při cestě autobusem od řidiče dozvěděla, že pokyn, ať nepřepravují držitele průkazů ZTP/P bez doprovodu průvodce, dostali na povinných školeních. Obrátila jsem se proto na ministerstvo dopravy, zda může vydat stanovisko nebo doporučení, že držitelé průkazů ZTP/P mohou být přepravováni i bez průvodce, a informovat o tom i školitele řidičů. Po jednání se zástupci ministerstva dopravy na konci ledna byl všem českým dopravcům rozeslán dopis, že nemohou bez dalšího důvodu odmítat z přepravy držitele průkazu ZTP/P bez průvodce a místo něj může být cestující doprovázen vodicím nebo asistenčním psem.
Zákon o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením (č. 329/2011 Sb.) výslovně uvádí, že osoba, která je držitelem průkazu ZTP/P, má mimo jiné nárok na bezplatnou dopravu průvodce veřejnými hromadnými dopravními prostředky a na bezplatnou dopravu vodicího psa, je-li úplně nebo prakticky nevidomá, pokud nemá průvodce. Na základě tohoto ustanovení je tedy zřejmé, že se jedná o nárok a nikoliv povinnost být doprovázen průvodcem a že místo průvodce může být zrakově postižený držitel průkazu ZTP/P doprovázen vodicím psem. Kromě tohoto zákona existuje evropské nařízení o právech cestujících v autobusové a autokarové dopravě, které je součástí právního řádu České republiky. V něm je mimo jiné uvedeno, že dopravci neodmítnou přijetí rezervace, vydání přepravního dokladu nebo nástup osob z důvodu zdravotního postižení nebo snížené pohyblivosti, že se rezervace a přepravní doklady osobám se zdravotním postižením a sníženou pohyblivostí poskytují bez jakýchkoli dodatečných nákladů. Nicméně v navazujícím ustanovení existují výjimky, kdy mohou dopravci odmítnout přijetí rezervace, vydání přepravního dokladu nebo nástup osoby pro její zdravotní postižení nebo sníženou pohyblivost s cílem dodržet platné požadavky na bezpečnost stanovené právními předpisy, nebo za předpokladu, že konstrukce vozidla či infrastruktura, včetně zastávek a terminálů, fyzicky neumožňuje nástup, výstup nebo přepravu osoby se zdravotním postižením nebo osoby se sníženou pohyblivostí bezpečným způsobem. Pokud je osoba odmítnuta z výše uvedených důvodů, může požadovat, aby ji doprovázela osoba podle její volby, jež musí být schopna poskytnout odpovídající pomoc, aby byly tyto důvody odstraněny.
Z nařízení tedy vyplývá, že za určitých okolností může být z přepravy vyloučen cestující se zdravotním postižením nebo se sníženou pohyblivostí, ale ne z důvodu, že by měl průkaz ZTP/P a cestoval bez průvodce (jak řidiči často chybně argumentují), ale kvůli vnitřní úpravě autobusu, která není bezbariérová, nebo kvůli špatnému stavu zastávky, která například neumožňuje vyklopení nástupní plošiny pro cestujícího na vozíku. Vždy musí být situace posuzována individuálně a odmítnutí je až krajní možností.
Řidiči rovněž často argumentují tím, že mají za cestující se zdravotním postižením zvláštní odpovědnost. To je však pouze jejich domněnka, nikoliv argument, který by byl podložen právním předpisem. Odpovědnost má řidič za každého cestujícího stejnou.
Za určitých okolností, které jsou popsány výše, tak mohou být z autobusové přepravy vyloučeni cestující se zdravotním postižením nebo s omezenou pohyblivostí (např. i člověk v dočasném stavu při zlomenině dolní končetiny), ale v žádném případě se tak nemůže dít jen proto, že cestující předloží průkaz ZTP/P, není však doprovázen průvodcem. Pokud je doprovázen vodicím psem, nemusí už mít průvodce, ten by v takovém případě cestoval za běžné jízdné. Pokud vás řidič odmítne přepravit, vždy si vyžádejte písemné vyjádření, proč k odmítnutí došlo. Podle evropského nařízení vám musí být písemné vyjádření doručeno do 5 pracovních dnů.
Pokud se i nadále budete setkávat s bezdůvodným odmítáním z přepravy, neváhejte se obrátit přímo na dopravce.
Věřím, že vás článek ujistil o vašich právech cestujícího, a pokud byste na toto téma měli jakýkoliv další dotaz, neváhejte se zeptat už tento pátek 6. března od 13 hodin v online sociálně-právní poradně na Inspirante.cz.
Foto: Pixabay
