Na sobotu 21. září připadl Mezinárodní den Alzheimerovy choroby. O problémech v péči o lidi s demencí ví i veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová, která by si přála, aby se tomuto tématu věnovalo víc pozornosti.
Sama ochrana seniorů a nemocných lidí v sociálních službách má podle ombudsmanky dlouhodobé a vážné mezery.
„U lidí vyššího věku jsou dnes Alzheimerova choroba nebo jiná forma demence běžnou zdravotní komplikací. Sociální služby a domovy pro seniory by s tím měly počítat. Ne vždy jsou však na tento typ klientů připraveny,“ říká Anna Šabatová. Vychází přitom ze zkušeností a poznatků posledních třinácti let z návštěv 149 zařízení pro seniory a 18 léčeben pro dlouhodobě nemocné.
„I když se o dlouhodobém celosvětovém nárůstu počtu lidí s demencí a alarmujících vyhlídkách stárnoucí Evropy mluví častěji než dřív, stále se tomuto tématu nevěnuje dost pozornosti,“ domnívá se ombudsmanka. Péče o klienty s demencí je totiž náročná a nákladná. Pokud má být účinná, musí vycházet ze stadia onemocnění, musí být individuální a musí ji provádět poučený personál. Intuitivní a neodborný přístup, i když je myšlen dobře, znamená nevyužitou příležitost zvýšit klientův komfort, někdy může jeho potíže dokonce zhoršovat.
„Lidé s demencí potřebují služby a pomoc, jež především respektují jejich potřeby a lidskou důstojnost. Je třeba usilovat o to, aby péče o lidi s demencí byla užitečná a smysluplná, což může být pouze tehdy, když budeme brát v úvahu zranitelnost a křehkost těchto klientů a i při pokročilém stadiu onemocnění v nich stále budeme vidět především lidské bytosti.“
Individuální a cílené péči podle ní brání skutečnost, že ve většině zařízení není klientův stav pravidelně hodnocen. Diagnóza je obvykle lékařem stanovena před nástupem do zařízení, ale poté už se téměř nikde neprovádí orientační testování klientových kognitivních funkcí. Příznaky demence tak nemusí být personálem správně hodnoceny, v horších případech jsou změny chování považovány za „naschvály“. Přitom vhodně zvolená léčba může omezit rozvoj onemocnění a po delší dobu zachovat soběstačnost klienta.
Problémem je nedostatek soukromí, někdy i při hygieně nebo ošetřovatelských úkonech. To jsou aspekty, které velmi úzce souvisejí s lidskou důstojností. Mimořádnou pozornost je stále třeba věnovat i používání opatření omezujících pohyb. U neklidných stavů pacientů s demencí je třeba hledat příčiny a snažit se je odstraňovat, aby se problémovému chování předcházelo. V praxi se však ombudsmanka setkala i s případy, kdy vzniklo podezření, že tlumící léky byly podávány k zabránění pohybu klientů.
Stejně závažné jsou nedostatky v zajištění výživy. Není sledován a vyhodnocován příjem stravy a tekutin, chybí postupy k prevenci malnutrice a dehydratace.
Zařízení pro seniory také stále nejsou dostatečně uzpůsobena klientům s demencí. Prostory nejsou dostatečně vybaveny prvky usnadňujícími klientům bezpečný pohyb a orientaci. Lidé s demencí potřebují pravidelný a strukturovaný denní rytmus a činnosti. V některých zařízeních má péče aktivizační a terapeutický účinek. Obvyklejší jsou však případy aktivit, jež neodpovídají schopnostem a možnostem klienta, nebo obecně nedostatek aktivit, kdy jedinou náplň dne představuje zapnutá televize.
Není kam si stěžovat
Senioři s demencí se sami jen těžko mohou bránit proti špatnému zacházení, ale v sociálních službách vůbec chybí nezávislé přezkoumání stížnosti. „Už několik let voláme po zřízení nezávislého stížnostního mechanismu v sociálních službách. Ani blízcí seniorů v zařízení, pokud mají podezření na špatné zacházení, nemají kam si účinně stěžovat tak, aby se jejich stížností někdo nezávislý zabýval a prověřil ji. Považuji to za dlouhodobý dluh, který má společnost vůči křehkým seniorům,“ uvádí ombudsmanka. Zavedení nezávislého stížnostního mechanismu v sociálních službách doporučila Poslanecké sněmovně už v roce 2016, zatím se ho však nepodařilo dosáhnout, stejně jako doporučení, aby bylo špatné zacházení s klientem v sociálních službách možné hodnotit jako přestupek.
Alzheimerova choroba
- Patří k nejrozšířenějším typům demence.
- Loni jí v České republice trpělo odhadem 167 tisíc obyvatel.
- V roce 2050 to může být více než dvojnásobek.
- Více než dvě třetiny lidí s demencí jsou ženy (v ČR více než 105 tisíc).
- Narušuje část mozku a způsobuje pokles kognitivních funkcí (myšlení, paměť, úsudek).
- Nemocný má problémy s vyjadřováním, rozhodováním, nedokončuje myšlenky a bývá zmatený. V posledních stadiích se o sebe není schopen postarat.
Foto: ombudsman.cz
