Pacientům s diabetem 2. typu, kteří potřebují docházet na dialýzu, by brzy mohla pomoci umělá slinivka. Testy prováděné vědci z University of Cambridge ve Velké Británii a Univerzitní nemocnice v Bernu ve Švýcarsku ukazují, že tato umělá slinivka dokáže bezpečně a efektivně pomoci pacientům udržet glykemii pod kontrolou a snížit riziko hypoglykemie.
Umělá slinivka je malé přenosné zařízení, které plní funkci zdravé lidské slinivky a hlídá hladinu glykemie. A to díky digitální technologii, která automaticky vypustí inzulin, když je potřeba. Přístroj se nosí na těle a skládá se ze tří funkčních komponentů – glukózového senzoru, počítačového algoritmu, který počítá potřebnou dávku inzulinu, a inzulinové pumpy.
Slinivku ovládá software v chytrém telefonu uživatele, který pošle signál inzulinové pumpě, aby upravila množství inzulinu, jež uživateli vpraví do těla. Monitor glukózy změří pacientovi hladinu cukru a hodnoty pak pošle zpět do chytrého telefonu, aby se dávka inzulinu mohla dále upravit. Ačkoli stejný tým vědců už dříve představil umělou slinivku pro pacienty s diabetem 1. typu, tato nová verze je proti té původní zcela automatická. Uživatelé nové verze tak už nebudou muset slinivku upozornit, že budou jíst, aby mohla upravit velikost dávky inzulinu. Nová slinivka pracuje úplně sama bez nutnosti zásahu uživatele.
Výzkum trval 11 měsíců a zúčastnilo se jej 26 pacientů s diabetem, kteří zároveň potřebovali dialýzu. Celkem 13 pacientů začalo výzkum s umělou slinivkou, zatímco zbylých 13 začalo se standardní inzulinovou léčbou. Výzkumníci porovnávali, jak dlouho z předem určené doby 20 dnů v ambulantní péči měli pacienti hladinu cukru v cílovém rozmezí (5,6 až 10,0 mmol/L).
Delší čas v cílovém rozmezí
V době, kdy měli pacienti umělou slinivku, byla jejich glykemie v cílovém rozmezí v průměru 53 % času, zatímco když užívali kontrolní inzulinovou léčbu, hladina jejich glykemie se v tomto rozmezí pohybovala pouze 38 % času. To znamená, že při použití umělé slinivky měli každý den hladinu glykemie v cílovém rozmezí asi o tři a půl hodiny déle než při kontrolní inzulinové léčbě.
Průměrné hodnoty hladiny glykemie byly při použití umělé slinivky nižší než při inzulinové léčbě (10,1 vs. 11,6mmol/L). Díky umělé slinivce měli pacienti méně často nebezpečně nízkou hladinu cukru v krvi.
V průběhu studie se algoritmus přizpůsobil potřebám pacientů, čímž se účinnost umělé slinivky ještě značně zvýšila a doba, po kterou měli glykemii v cílovém rozmezí, se prodloužila z 36 % v první den sledovaného období na více než 60 % ve dvacátý, tedy poslední den. To ukazuje, jak důležitý je adaptivní algoritmus, který se dokáže přizpůsobit potřebám jednotlivých pacientů, co se týče množství inzulinu. To se totiž mění.
Všichni účastníci studie uvedli, že by umělou slinivku doporučili. Devět z deseti účastníků (92 %) uvedlo, že s tímto zařízením měli s udržováním diabetu pod kontrolou méně práce než při kontrolní inzulinové léčbě, a 87 % z nich hladina glykemie nepůsobila díky umělé slinivce takové starosti. Pacienti také zmiňovali, že si nemuseli hodnoty glykemie tak často kontrolovat pícháním do prstu, měli víc času pro sebe. Jako negativa uváděli nepohodlí při nošení inzulinové pumpy a nutnost mít u sebe chytrý telefon.
Vědci nyní umělou slinivku testují pro použití u osob s diabetem 2. typu, kteří se léčí ambulantně a nepotřebují dialýzu ani náročnou perioperační péči.
Zdroj: diastyl.cz
Foto: Pixabay
