Škola, kde se nemluví – Gallaudetova univerzita

Ve Spojených státech amerických, konkrétně v hlavním městě Washington, se na 40 hektarech rozkládá kampus soukromé Gallaudetovy univerzity. Pokud jste o ní neslyšeli, je čas to napravit. Jak se píše na webu školy, „podobné místo na Zemi neexistuje“.

Gallaudetova univerzita, která byla založena roku 1864 a byla pojmenována po svém prvním rektorovi, je jedinou vysokou školou na světě, kde se komunikuje znakovým jazykem, a to konkrétně americkým. Angličtina, nejrozšířenější jazyk v USA, se používá pro písemnou komunikaci, což je mezi neslyšícími v USA běžné, jelikož americký znakový jazyk nemá psanou podobu.

„/…/ tam úplně všichni komunikují znakovým jazykem, ať už to jsou slyšící, nebo neslyšící, ať už to jsou kuchařky v jídelně, ať jsou to vychovatelé na internátech, ať jsou to policisté, ať jsou to úředníci na poště, všichni používají znakový jazyk,“ říká Radka Nováková v rozhovoru pro rádio Classic FM. Ta na Gallaudetově univerzitě strávila tři semestry v letech 2000 – 2001 a nyní přednáší na Ústavu jazyků a komunikace neslyšících Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze.

Gallaudetova univerzita nabízí studium ve všech typech vysokoškolského studia, a to v bakalářském, magisterském i doktorském. Protože se vysoká škola nachází ve Spojených státech amerických, je běžné, že uchazeči do bakalářského studia jsou přijímáni na školu, ale už ne na konkrétní obor – ten si volí až v průběhu studia. Na výběr jich je pestrá škála: americký znakový jazyk, lingvistika, sociologie, filozofie, matematika, pedagogika a tak dále. Kdo by si ale nevybral, nemusí si zoufat, jelikož škola nabízí bakalantům možnost si sestavit svůj obor na míru. V přihlášce na navazující magisterské a doktorské studium už ale musí uchazeč uvést konkrétní obor.

Výuka je samozřejmě uzpůsobena znakujícím studentům, a proto nesedí studenti při přednáškách v řadách lavic, nýbrž v malých kroužcích okolo učitele, aby na sebe všichni znakující viděli. Na druhou stranu, na školu může nastoupit i student, který s americkým znakovým jazykem teprve začíná. V takovém případě nabízí k dispozici škola tlumočníky a simultánní přepis do angličtiny.

Ačkoliv se zdá, že škola poskytuje naprosto ideální prostředí pro sluchově postižené studenty, v některých oblastech škola pokulhává. Jednou z nich je delší doba studia – standardní jsou čtyři roky, nicméně na Gallaudetově univerzitě odpromuje pouze 17 procent studentů ročníku na denním studiu, pro které se jedná o jejich první bakalářské studium (celonárodní průměr je 33 procent).

V minulosti se škola také potýkala se studentskými protesty. Významným počinem studentského hnutí byl například roku 1988 požadavek, aby byl rektor neslyšící, jelikož do té doby byli rektoři pouze slyšící. Studenti byli vyslyšeni a po více než sta letech fungování školy se stal prvním neslyšícím rektorem psycholog Irving King Jordan. Po něm se měla stát roku 2006 rektorkou literární teoretička Jane Fernandes, tu ale studenti odmítli kvůli tomu, že americký znakový jazyk nebyl jejím rodným jazykem, ačkoliv má sluchové postižení, a chtěla školu přiblížit víc studentům, kteří odezírají ze rtů, než aby znakovali. Místo ní se stal rektorem pedagog Robert Davila. V současnosti je rektorkou právní teoretička Roberta Cordano, která je zároveň první neslyšící ženou na této pozici.

Gallaudetova univerzita samozřejmě nezůstává stát na místě a neustále se mění. Do roku 2022 by se měla zvýšit kapacita kolejí a také zlepšit fyzická přístupnost kampusu. Stejně tak se škola zavázala zlepšovat udržitelnost a postupně přecházet na obnovitelné zdroje. Tímto způsobem by posloužila jako vzor nejen světu neslyšících, ale světu celému.

 

Foto: Wikimedia Commons / Andrew Kuchling from Vienna, Virginia, USA [CC BY-SA 2.0]

Picture of Ivana Recmanová

Ivana Recmanová

Pracuji v Reveniu jako redaktorka a zároveň působím na volné noze jako překladatelka, lektorka a mediální poradkyně. V letech 2018 - 2020 jsem byla členkou Poradního orgánu pro monitorování práv osob se zdravotním postižením zřízeném při úřadu veřejného ochránce práv. V minulosti jsem publikovala například v Deníku Referendum, Mladé frontě DNES, Alarmu nebo Novém prostoru. Jsem diagnostikovaná autistka. Ve volném čase se věnuji psaní poezie, cestování, hudbě a dobrovolnické činnosti pro Trans*parent a Amnesty International.

Další články

Podpořte nás

Náš účet je:
115-5689490267/0100

Vězte, že veškeré finance půjdou na rozvoj projektů, které pomáhají lidem se znevýhodněním plnit si kariérní a životní sny. Inspirante je jedním z nich!

Udržitelnost a etika skupiny ČEZ