Slavní s handicapem: Epilepsie jako zvláštní dar?

Fjodor Michajlovič Dostojevskij. Klasik mezi klasiky. Člověk, který je považován za jednoho z největších spisovatelů všech dob. Proslul propracovanou psychologií postav i svou hráčskou vášní, která pro něj i jeho rodinu znamenala obrovskou zátěž. Dostojevskij měl však krom ní ještě jednoho démona: epilepsii.

Narodil se 11. listopadu 1821 v Moskvě. Patřil do opozičního hnutí Petraševci. Skupina, která sjednocovala lidi z různých společenských vrstev: ať už šlo o spisovatele, umělce, úředníky, nebo generály, hlásala myšlenky utopistického socialismu. Petraševci fungovali v letech 1845-1849. Během doby svého působení se pokusili v Rusku zformovat revoluční demokratický tábor. Brojili proti nevolnictví, samoděržaví, chtěli svobodu slova a vůbec takové normální věci, což se obvykle v Rusku příliš nechytá.

Nechytlo se to ani tehdy, Petraševci se totiž moc nemuseli s tehdejším carem Mikulášem I., takže členové skupiny byli v roce 1849 zatčeni a 21 z nich odsoudili k trestu smrti zastřelením. Mezi nimi i Dostojevskij. Asi aby tehdejší vládnoucí moc dokázala, že z ní si nikdo dělat srandu nebude, zatímco ona si ji může dělat z každého, trest byl těsně před popravou změněn na čtyři roky v káznici. Později pak na nucené práce na Sibiři. Dostojevskij tam strávil deset let (nejprve na nucených pracích, pak jako voják). Právě odsud si také odvezl epilepsii.

Nemoc pak popsal v několika svých dílech, trpí jí například kníže Myškin, postava z jeho románu Idiot. Kniha je ceněna i díky hlubokému ponoření do duše epileptika.

Stav před záchvatem popsal takto:

„Nevím, trvá-li tato radost vteřiny či hodiny, ale nevyměnil bych ji za všechny požitky světa.“

Říká se, že Dostojevskij své romány psal/diktoval ve stavu podobnému vytržení. Že by tyto momenty a epilepsie neměly vůbec nic společného? O postižení epilepsií se uvažuje i v souvislosti s Johankou z Arku, nebo s věštkyněmi Sybilami… To způsobilo v historii vnímání epilepsie jako „božské nemoci“, kterou trpí svatí lidé…

Nutno podotknout, že to všechno zní moc hezky a romanticky, epilepsie je ovšem nemoc jako každá jiná. Můžete třeba říct, že vám přinesla něco pozitivního, ale rozhodně není žádnou výhrou. I Dostojevskému nakonec zavařila: epileptický záchvat byl totiž společně s plicním krvácením příčinou jeho smrti v roce 1881.


Fjodor Michajlovič Dostojevskij:

  • Narodil se 11. listopadu 1821 v Moskvě.
  • V roce 1849 byl odsouzen k smrti zastřelením, ale před popravou se rozhodlo o vězení na Sibiři.
  • Odsud si odvezl zhoršenou epilepsii (první záchvaty zažil už jako dítě).
  • Stal se předchůdcem moderní psychologické prózy.
  • Zemřel v roce 1881.

 

Foto: Vasily Perov [Public domain] / Wikimedia Commons

Picture of Marek Blažíček

Marek Blažíček

Roztroušenou sklerózu mu sice diagnostikovali před nedávnem, ve dvaadvaceti, ale když si Marek Blažíček vzpomene na zážitky z dětství, má pocit, že si s RS tyká už déle. Bere to s humorem, (vždyť #JsemIronman), a protože studuje Tvorbu textu a scénáře na VOŠ při Konzervatoři Jaroslava Ježka, jeho texty najdete také na Aktivnizivot.cz

Další články

Podpořte nás

Náš účet je:
115-5689490267/0100

Vězte, že veškeré finance půjdou na rozvoj projektů, které pomáhají lidem se znevýhodněním plnit si kariérní a životní sny. Inspirante je jedním z nich!

Udržitelnost a etika skupiny ČEZ