Tuzemské sociální podniky jsou významným zaměstnavatelem znevýhodněných lidí, zejména osob se zdravotním postižením. Podmínky práce totiž nastavují tak, aby byly příznivější – umožňují například zkrácené úvazky. To je jedno ze zjištění dotazníkového šetření Ministerstva práce a sociálních věcí mezi 167 organizacemi.
Různé obory, vedou gastro služby
Nejčastější oblastí podnikání je obchod (31 procent). Následuje dalších šest oblastí, které jsou zastoupeny téměř srovnatelně.
Je to potravinářská výroba (22 procent), ostatní výroba (22 procent) a propagační a dárkové předměty (21 procent). Po dvaceti procentech získaly stravování (zahrnuje kavárny, restaurace, jídelny či bistra), údržba zeleně a technické služby a úklidové služby a potřeby. Následuje textil – výroba, recyklace, re-use (19 procent) a catering (15 procent).
Sečtou-li se všechny tři kategorie týkající se jídla, do vedení se výrazně dostane gastronomie (celkem 57 procent).
Zaměstnanci sociálních podniků
Nejvíce integračních sociálních podniků (84 procent) zaměstnává osoby se zdravotním postižením.
Nejvíc je zaměstnanců s tělesným postižením (80 procent), s duševním onemocněním (68 procent) a s mentálním postižením (52 procent).
Dalšími lidmi, kteří často v sociálních podnicích pracují, jsou osoby dlouhodobě či opakovaně nezaměstnané (52 procent), příslušníci národnostních menšin a marginalizovaných společenství (19 procent).
Problémy se neliší od jiných malých podniků
Ze zkoumaného vzorku patří 53 procent do kategorie mikropodniků, 34 procent z nich jsou malé a 13 procent střední podniky.
Celkové výnosy zkoumaných sociálních podniků v roce 2018 byly 2 091,5 milionu korun.
Průměrný celkový výnos jednoho podniku byl 13,1 milionu korun. Nejčastější celkový výnos, tj. medián, byl 6,7 milionu korun.
Více než polovina zkoumaných sociálních podniků (57 procent) v roce 2018 vykázala zisk, téměř čtvrtina (24 procent) hospodařila se ztrátou a nejméně jich vykázalo zhruba nulu (19 procent).
Více než polovinu celkových výnosů tvořily podle odhadů respondentů tržby (57 procent), s velkým odstupem následované příspěvky poskytovanými podle zákona o zaměstnanosti (22 procent). Dotace z evropských operačních programů tvořily 11 procent.
Vezme-li se v úvahu, že příspěvky ze zákona o zaměstnanosti jsou platbou státu za integraci osob se zdravotním postižením na trh práce a že vlastně nejde v pravém slova smyslu o dotace, vydělaly si zkoumané sociální podniky vlastní činností téměř čtyři pětiny (79 procent) svých celkových výnosů.
Více než polovině (55 procent) zkoumaných sociálních podniků se podle vlastního vyjádření v podnikání daří dobře či velmi dobře, většině ostatních pak středně; pouze třem procentům z nich se daří špatně a velmi špatně žádnému.
Když hodnotí své silné stránky, mírně převažují hlediska společenského přínosu, která se většinou týkají zaměstnávání znevýhodněných osob.
Při hodnocení svých slabých stránek zmiňují zkoumané sociální podniky nejčastěji problémy, jež mají obvykle malé a střední podniky.
Kromě nedostatku peněz na investice a marketing jsou to klasické problémy s nedostatkem pracovníků a jejich fluktuací. Specifickým problémem sociálních podniků je přetíženost pracovníků ve vedení.
Co by pomohlo rozvoji sociálního podnikání
A co by podle respondentů nejvíce pomohlo rozvoji sociálního podnikání?
Přejí si především rozvoj poradenství pro již fungující sociální podniky. V oblasti práva doufají ve zlepšení podmínek příspěvků na zaměstnávání osob se znevýhodněním. V přístupu k financím zmiňují pokračování dotací z evropských fondů a v přístupu k trhu osvětu o sociálním podnikání mezi zadavateli veřejných zakázek.
Dále mají velký zájem o podporu regionálních a národních sítí sociálních podniků z veřejných zdrojů. Důležité je také vzdělávání o sociálním podnikání na středních a vysokých školách.
Sociální podniky v ČR
- Zatím největší dotazníkové šetření mezi sociálními podniky proběhlo na konci roku 2019.
- Cílem bylo získat aktualizované statistické údaje o sektoru sociálních podniků v ČR.
- Do vyhodnocení šetření bylo zahrnuto 167 organizací s 303 provozovnami.
- Nejčastější právní formou sociálních podniků je s 53 % společnost s ručením omezeným, následuje obecně prospěšná společnost s 16 %, spolek s 10 % a družstvo s 8 %. Ze zkoumaných podniků je 84 % samostatnou právnickou osobou a 16 % funguje jako součást větší organizace.
- Sociální podniky v roce 2018 zaměstnávaly 5254 zaměstnanců (bez DPČ a DPP), z toho 3852 znevýhodněných.
- Při přepočteném počtu všech úvazků šlo o 3501 celých úvazků a 2522 celých úvazků u znevýhodněných zaměstnanců.
- Průměrný úvazek všech zaměstnanců byl 0,67.
- Průměrný počet všech zaměstnanců jednoho podniku byl 33.
- U integračních sociálních podniků byl průměrný počet znevýhodněných zaměstnanců v jednom podniku 29, při přepočteném počtu 19 úvazků. Průměrný podíl znevýhodněných zaměstnanců byl ve zkoumaných podnicích 72 %.
Vyhodnocení dotazníkového šetření sociálních podniků v ČR 2019
