Jaká je zkušenost nevidomých lidí s městským prostorem, jak se v něm orientují a na jaké bariéry narážejí v každodenním životě? To se budou snažit zjistit vědci tří českých univerzit.
Projekt na pomezí sociální geografie a sociologie, na kterém se podílí Masarykova univerzita a Mendelova univerzita v Brně spolu s pražskou Univerzitou Karlovou, potrvá tři roky.
Vědci se zaměří na to, jakým způsobem se nevidomí lidé učí městským prostorem pohybovat a jak využívání různých druhů asistovaného pohybu (bílá hůl, vodicí pes, asistent, informační a komunikační technologie) proměňuje jejich zkušenost s městským prostorem.
Unikátní výzkumný projekt má tři hlavní cíle – porozumět prostorové zkušenosti nevidomých lidí, kriticky reflektovat převažující koncepci vizuality v současné geografii a ustanovit v českém akademickém prostředí přístupy takzvané geografie znevýhodnění, která nabízí zcela odlišný pohled než klasická geografie tvořená mapami a obrázky.
Podle Hany Porkertové z PEF MENDELU vizualita už od starověkého Řecka dominuje západnímu myšlení, což má za následek devalvování zkušenosti, která není založená na zrakovém vnímání. „Zkušenost nevidomých lidí s městským prostorem nabízí prostor pro kritickou reflexi převahy vizuality v sociální geografii a otevírá otázku, jakým způsobem tuto zkušenost geograficky zohlednit,“ uvedla.
Výzkumníci budou mluvit s nevidomými a procházet s nimi v rámci města různými trasami.
„Chceme získat odpověď na otázky, jakým způsobem se městským prostorem učí pohybovat, jak využívání různých druhů asistovaného pohybu proměňuje jejich zkušenost s prostorem města či jakým způsobem se do jejich zkušenosti promítá vizualita,“ dodala Porkertová.
Vědci vycházejí z takzvané geografie znevýhodnění, která stojí na předpokladu, že moderní město je uzpůsobené zejména pro tělesně zdatná těla a jiná opomíjí. Nový proud v geografii se přitom soustředí právě na osobní zkušenost lidí s prostorem.
Zdroj: mendelu.cz/32090n-vedci-budou-zkoumat-pohyb-nevidomych-ve-meste
Foto: Pixabay