Druhý ročník cen Zlatá vážka: Czech Social Business Awards zná od pátečního dušičkového galavečera vítěze ve všech pěti kategoriích. V nádherných prostorách pražského Černínského paláce si ale ocenění připadali všichni hosté. Dostali totiž příležitost potkat se naživo, oslavit, co se povedlo, a nakouknout, jak to chodí jinde. A i když sociální podnikání stojí hlavně na lidech a jejich odhodlání, z pódia opakovaně zaznívalo, že se snad brzy dočká i patřičné legislativní podpory.
Poděkovat, pochválit ostatní, vyzdvihnout nevtíravý pozitivní přístup i chuť dávat si navzájem šanci. K tomu využila většina pozvaných včetně oficiálních hostů, partnerů a pořadatelů svou řečnickou chvilku. A právě to, že se najednou mluvilo podobnou řečí a lidé si naslouchali, protože se chtěli opravdu potkat, dodávalo večeru příjemně uvolněnou a neškrobenou atmosféru. Tu navíc krásně doladilo hudební vystoupení a přítomnost vítězky soutěže krásy.
Určité oživení vnášela pozornost médií a spiklenectví stran rozhovorů na kameru. Pár minut slávy si pak ale ve fotokoutku užili patrně všichni, někteří navíc se stylovým obrázkem vážky na kůži. To byl pocit! Ten večer bylo zkrátka pro každého něco a moc hezky to drželo pohromadě, nenásilně a přitom důstojně. Stejně jako to razítko vážky, které se jako dokonalé tetování tvářilo několik dní a vůbec se nechtělo pustit.
Ocenění
Pozlacené sošky Viléma Friče si odnesli: CSR Mendelu (Instituce roku), Švadlenky (Design roku), Pavel Sucháček ze Sadů sv. Prokopa (Asistent roku), Modrý domeček (Sociální podnik roku) a Markéta Pekarová Adamová (Osobnost roku). Prostor více pohovořit dostala také Marie Dohnalová z FHS UK, mimořádně oceněná za přínos sociálnímu podnikání. Členové direktoriátu a poroty vybírali ze 183 projektů, sociálních podniků i osobností. Laureáti si rozdělili ceny v hodnotě přes jeden milion korun, a to ve formě šeků a voucherů na školení, pronájem či ubytování.
Po loňském úspěchu s bioplynkou máme letos další radost, tentokrát ze třetího místa za design kávy Naturpark12. Děkujeme!
Foto: archiv Revenia, Daniel Hamerník a Nikola Rameš