Neslyšící a nedoslýchaví lidé sledují televizi pouze tehdy, když má pořad skryté titulky. Je to srovnatelné se situací, kdy by slyšící lidé sledovali televizi jen tehdy, když je v pořadu zapnutý zvuk.
Špatná je situace právě v opatřování televizních či vizuálních pořadů na internetu titulky.
Problémy se skrytými televizními titulky jsou do jisté míry zakódovány už v nedobře formulovaném znění zákona č. 231/2001 Sb. o provozování rozhlasového a televizního vysílání. Ten je zastaralý a nepřesný.
Podle něj provozovatelé televizního vysílání s licencí (tedy komerční televize – Nova, Prima, Barrandov) mají opatřovat skrytými nebo otevřenými titulky alespoň 15 procent pořadů, ale tuto povinnost různými způsoby obcházejí.
Zákon plní pouze veřejnoprávní Česká televize, která povinný podíl zpřístupňování, tj. 70 procent, překračuje.
Zákon neuvádí, jak se ten podíl otitulkovaných pořadů má vykazovat, čehož využívají hlavně komerční televize. Například TV Barrandov otitulkovala poslední premiéru koncem roku 2015, a do přehledu tedy zahrnuje pouze reprízy několik let opakovaných pořadů, obvykle zařazované do pozdních nočních hodin.
Problémem skrytých titulků se dlouhodobě zabývá Věra Strnadová, která po nemoci v dětství zcela ohluchla. Jako předsedkyně Komise ASNEP pro skryté titulky pro osoby se sluchovým postižením se léta snaží prosadit novelu zmíněného zákona.
„Za prvé se musí vyjasnit, že potřebujeme skryté titulky, které jsou pro nás kompenzační pomůckou, a ne titulky otevřené, překladové. A že opatřování pořadů titulky znamená vyrobit titulky k novému pořadu. Rozhodně by se už nemělo zůstávat u nějakých 15 procent, jak to bylo stanoveno kdysi v roce 2001. Každý rok by se mělo povinné procento zvyšovat o 20 procentních bodů až do výše 100 procent. A až toho bude dosaženo, nebudou už neslyšící diváci ani potřebovat označování titulkovaných pořadů v přehledu televizních programů. Prostě si pustí televizi – a všude budou titulky… Tak jako je tomu ve většině vyspělých zemí,“ shrnuje hlavní požadavky.
Aby toho nebylo málo, poslední měsíce přinesly divákům se sluchovým postižením další komplikace. V souvislosti s postupným vypínáním pozemního digitálního vysílání sítí typu DVB-T a přechodem na standard DVB-T2 některé programy zůstanou se zachovanými teletextovými skrytými titulky 888 a některé ve formě DVB titulků. Kromě toho ne všechny set-top boxy, které jsou někteří diváci nuceni si pořídit, aby mohli nadále sledovat televizi, umožňují správné zobrazení skrytých titulků. Výrobci set-top boxů se soustředili na kvalitní přenos obrazu a zvuku, nikoliv však skrytých titulků.
„Na facebooku kvůli tomu vznikla velmi početná skupina sluchově postižených diváků, ve které si vyměňujeme zkušenosti, kdy a kde jsou funkční skryté titulky,“ říká Martin Novák, ředitel České unie neslyšících.
Zatímco tvorba skrytých titulků u televizních pořadů je legislativně podchycena a alespoň Česká televize si v tomto směru vede poměrně dobře, provozovatelé audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání nemají povinnost opatřovat pořady skrytými titulky a záleží jen na jejich dobré vůli. Pro informace publikované na internetu je charakteristické, že stále častěji mívají podobu videí nebo podcastů. A jen velmi výjimečně jsou některá videa opatřena titulky nebo podcasty doplněny přepisem.
Kauza posledních dnů
Neslyšící poslali premiérovi dopis ve znakovém jazyce
Na facebookovém profilu Jsem jedno ucho bylo v úterý zveřejněno 35vteřinové video „namluvené“ pouze znakovým jazykem. Šlo o otevřený dopis předsedovi vlády od Svazu neslyšících a nedoslýchavých osob v ČR. Nezisková organizace v něm apelovala, aby byly všechny důležité informace přístupné i neslyšícím prostřednictvím tlumočníků znakového jazyka. V současné mimořádné situaci kolem epidemie COVID-19 by podle svazu měly být tlumočeny i důležité tiskové konference a brífinky.
Česká televize posiluje informační servis pro své diváky
Česká televize ve středu 11. března oznámila, že v souvislosti s vývojem ohledně koronaviru dál rozšiřuje svůj informační servis.
Diváci naleznou zpravodajské lišty s nejaktuálnějšími informacemi nejen na programu ČT24, ale nově i na programech ČT1 a ČT2.
Pro nejmenší diváky připravila na webu Déčka speciální stránku, která jim srozumitelně zodpoví nejdůležitější otázky.
Počínaje středou také zajistí tlumočníky do znakového jazyka pro všechny tiskové brífinky.
Česká televize nad rámec zákona rozšiřuje i informační servis pro sluchově a zrakově handicapované diváky. Těm dosud nabízela skryté titulky a audio description u všech zpravodajských pořadů a k tomu vše podstatné, i z tiskových konferencí, v půlhodinových Zprávách vysílaných v 16 a v 17 hodin a ve Zprávách ve znakovém jazyce vysílaných na programu ČT2.
V úterý k nim přidala do znakového jazyka tlumočenou hlavní zpravodajskou relaci Události na ČT24 a počínaje 11. březnem tlumočí do znakového jazyka také všechny tiskové brífinky týkající se koronaviru.
Znakový jazyk v České republice ke komunikaci používá asi 10 000 lidí.
Otevřený dopis předsedovi vlády
Svaz neslyšících a nedoslýchavých osob v ČR
snncr.cz
Foto: Pixabay
