Ano, každý karanténu zvládáme jinak. Já například sociální izolaci vítám. U svých extrovertních přátel však pozoruji napětí.
Nějak takhle hovořila média o introvertech a extrovertech během první vlny pandemie. Jak je tomu však doopravdy? Studie ukazují, že se u introvertů vyskytují deprese, úzkost a osamělost. Prožívají intenzivnějši emoce a méně se svěřují. A každý psycholog vám řekne, že když o svých obavách nemluvíte, nahromadí se a vznikne problém. A asi není člověka, který by v současné situaci nepociťoval strach. Vliv na to mají rovněž restriktivní opatření vlády, která se ne každému musí líbit. Zahraniční i čeští psychologové jsou zajedno, že introverti se více než extroverti řídí svými vnitřními pochody, a když neznají jasné důvody, proč určitá autorita nařizuje právě toto, může to v nich vyvolat frustraci.
Extroverti proti tomu bývají větší optimisté. Častěji a silněji prožívají pozitivní emoce, díky kterým lépe čelí nebezpečí. Lépe se rovněž adaptují na změny a komunikují své potřeby a pocity. Vedle toho jsou více aktivní na sociálních sítích. To je rozdíl ve srovnání s introverty. Ti sice internetovou komunikaci vyhledávají, přehršel sociálních sítí je však vyčerpává. Nedostatek lidského kontaktu si někdy kompenzují nadměrným sledováním zpráv a to jim může způsobovat úzkost. V neposlední řadě režim home office u některých stírá hranici mezi prací a volným časem, což může být rovněž problematické.
Každý zkrátka karanténu zvládáme jinak. Je nutno podotknout, že dělení na introverty a extroverty je spíše ilustrační. V praxi se tyto dvě kategorii u jednotlivce často stírají. Málokdy se setkáme s čistým introvertem, nebo čistým extrovertem. Každopádně je určitě zajímavé se na tuto problematiku zaměřit a brát ji jako určitou prevenci či přehled. Deprese či úzkost může v současné situaci postihnout každého a je možné, že se zrovna v těchto kategoriích někdo najde a informace mu pomohou předejít vlastnímu relapsu.
Foto: Pixabay