S rostoucím nárůstem problémů v oblasti duševního zdraví a s přibývajícím stresem v běžné populaci je v podnikovém a korporátním světě stále více uznáván a podporován význam programů na podporu duševního zdraví.
Zaměstnavatelé mohou vidět přínos těchto programů v udržování stávajících zaměstnanců, ale lákat tím i ty nové. Důležitost vidím v tom, že se témata z oblasti duševního zdraví stávají součástí firemních kultur, které tak mohou výrazně podporovat své zaměstnance. Zatímco donedávna byly tyto aktivity zkušeností výhradně ze zemí západní Evropy či Spojených států, v poslední době se programy Wellbeing, zaměřené na duševní zdraví, objevují i u nás. Osobně například spolupracuji se společnostmi ExxonMobil či Ricardo Prague.
Nejčastější problémy v oblasti duševního zdraví, jako je deprese či úzkostné poruchy, mají za následek nejen složitou životní situaci jednotlivce, ale také ztrátu produktivity a ekonomickou zátěž pro systémy zdravotní péče. Ztráta produktivity v důsledku problémů v oblasti duševního zdraví v evropském regionu představuje náklady kolem 140 miliard dolarů ročně.
Ze studie společnosti Circadian s názvem Absenteeism: The Bottom Line Killer, která se zabývá otázkami pracovního prostředí, vyplývá, že neplánované absence stojí v USA u každého zaměstnance přibližně 2 650 dolarů, u společnosti s 1000 zaměstnanci bude tato ztráta tedy 2,65 milionu dolarů. Studie magazínu Forbes dále udává, že ve Spojených státech deprese zapříčiní až 400 milionů ztracených pracovních dnů a například Velká Británie uvádí 91 milionů ztracených pracovních dnů způsobených důvody z oblasti duševního zdraví, s ekonomickou ztrátou pro společnost 70 bilionů liber ročně (počítají se sem přímé náklady zdravotnické péče, ztráta produktivity a náklady spojené se sníženou kvalitou života). Jen pro zajímavost: problémy v oblasti duševního zdraví představují největší ekonomickou zátěž v celém zdravotním systému. Je to 23 %, zatímco kardiovaskulární onemocnění 16,2 %, léčba rakoviny 15,9 %.
Světová zdravotní organizace (WHO) dodává, že samotné Intervence na podporu a ochranu duševního zdraví na pracovišti by měly spočívat ve zvyšování povědomí o důležitosti duševního zdraví, informování zaměstnanců o dostupné pomoci, jejich zapojení do rozhodování, nabízení programů kariérního rozvoje a adekvátního odměňování pracovního výkonu. Jako uznání důležitosti tohoto problému se například Světový den duševního zdraví 2017 zaměřil na duševní zdraví na pracovišti.
Podle reportu Německé iniciativy pro Zdraví a Práci (IGA) s názvem „Rizikové oblasti pro psychologický stres“ vyplývá, které stresory na pracovišti souvisejí přímo se zdravotními problémy, jako jsou kardiovaskulární onemocnění, cukrovka 2. typu, ale také úzkostné poruchy a deprese. Těmito stresory jsou vysoká intenzita pracovní zátěže a nízká podpora zaměstnanců, přesčasy, nerovnováha mezi pracovním úsilím a odměnou, nízká sociální podpora, stres spojený s nejistotou pracovních rolí, šikana na pracovišti a nejistota zaměstnání.
Co mohou zaměstnavatelé dělat pro to, aby tyto situace nevznikaly v jejich firmách, a tím zabránit rozvoji zdravotních problémů svých zaměstnanců, včetně těch z oblasti duševního zdraví? Jednoduše musí snížit expozici zmíněných stresových faktorů a vytvářet pracovní prostředí, jež zaměstnancům umožní zdravé podmínky na pracovišti.
Pomocí nástrojů programů Wellbeing a zpětné vazby od zaměstnanců lze tyto stresory monitorovat a vytvářet strategii firemní kultury. Je potřeba spolu se zaměstnanci hledat řešení těchto stresorů a implementovat vhodná opatření. Tím tedy společně budovat unikátní firemní kulturu, která je schopna reagovat na potřeby svých zaměstnanců a kolegů.
Myslím, že pro zaměstnavatele a firmy je stěžejní uvědomit si důležitost péče o zdraví svých zaměstnanců. Právě otázky týkající se duševního zdraví představují pro korporátní svět současnou výzvu. Proto bych zaměstnavatelům nakonec rád položil jednu otázku. Víte, co v rámci firemní kultury děláte pro duševní zdraví svých zaměstnanců?
Foto: Pixabay