Především osoby, které prodělaly covid-19 ve vážnějších stadiích jsou ohroženy dlouhodobými následky i po odeznění nemoci. Řešením je komplexní postcovidová rehabilitace, která vrací pacienta po nemoci zpět do aktivního života i do výkonnostního sportu.
„Mezi nejčastější příznaky, že je po prodělaném onemocnění něco špatně, patří problémy s dýcháním. Kromě dušnosti bývají typické bolesti na hrudi, blokády žeber, bolesti hrudní páteře a celých zad, zvýšená únava, brnění či bolesti končetin, deprese a úzkosti. Všechny tyto symptomy lze v rámci komplexní rehabilitace vyléčit,“ uvedla Iva Bílková, hlavní fyzioterapeutka FYZIOkliniky.
Rehabilitace se řídí potřebami každého jednotlivce. Individuální plán sestaví fyzioterapeut vždy v souladu s potížemi a stavem pacienta. „Základem je respirační terapie, která se zaměřuje na obnovu zdravého dechového stereotypu, posílení kapacity plic, snížení či odstranění chrapotu, problémy s vykašláváním a znovuobnovení dynamiky hrudního koše a celého těla. Využívá dynamická, silová a vytrvalostní cvičení, která například uvolňují hrudník zablokovaný od kašle, prohlubují dechovou vlnu, posilují bránici, svaly trupu, končetin i vnitřní orgány. Doporučuje se začít dva týdny po nemoci a postupně navyšovat délku i zátěž. Ideální frekvence cvičení je dvakrát týdně po dobu šesti týdnů,“ popsala Bílková.
Jakékoli problémy pohybového ústrojí, kterým lidé ještě před onemocněním covidem-19 nevěnovali pozornost, se po prodělání nemoci násobí, délka rehabilitace tak závisí na kondici pacienta. „Seznámíme se s jeho anamnézou, zkoumáme změny dechu při fyzické zátěži, sledujeme polohy, které špatně toleruje a kdy se mu naopak nejlépe dýchá. Následuje kineziologický rozbor se zaměřením na vyšetření dýchání a minimálně šestiminutový zátěžový test – chůze. Fyzioterapeut pak určí ideální kombinaci rehabilitačních konceptů a metod,“ vysvětlila Bílková.
Dlouhé polehávání nebo hospitalizace vinou vleklé nemoci vedou ke svalovému oslabení a celkové ochablosti. Pro pacienty s vážným průběhem by proto měla být postcovidová rehabilitace samozřejmostí. „Vhodná je však pro kohokoli, kdo i pár týdnů po nemoci pociťuje jakékoliv příznaky – neschopnost se plně nadechnout, omezení při sportu, únava nebo chrapot. Může se jednat i o sníženou fyzickou kondici, kterou lze pomocí rehabilitace získat zpět,“ doporučila fyzioterapeutka.
Respirační rehabilitace dosud pomáhala především astmatikům. U postcovidových pacientů však odborníci zvolili jiné postupy. „Astmatici mají problém především s výdechem, a to následkem spasmů drobných dýchacích cest. Proto je třeba se u nich zaměřit na trénink výdechových svalů, tedy břišních, zklidnění a uvědomění si dechové vlny. U klientů po covidu-19 se objevují variabilní přetrvávající příznaky, nejčastěji je však oslabená bránice, hlavní nádechový sval. Sezení s terapeutem trvá hodinu, na dálku je možné vysvětlit dechová cvičení, ale bez měkkých manuálních technik, uvolnění hrudníku a kontaktního dýchání se ze začátku neobejdeme. Cílem je instruovat pacienta k domácímu cvičení, kde už nebude dohled fyzioterapeuta potřebovat,“ dodala Bílková.
Zdroj: helpnet.cz
Foto: Pixabay