Výzkumníci z Karolinska Institutet ve Švédsku vyvinuli molekulární metodu, která je schopna během několika minut zjistit, zda bakterie reagují na antibiotika, či nikoliv. Zjištění jsou prezentována v časopise Nature Microbiology a výzkumníci nyní doufají, že vyvinou jednoduchý test, který budou moci lékaři používat.
„Jsme si jisti a doufáme, že to může být jeden z mnoha nástrojů, které lékaři potřebují k řešení antibiotické rezistence, což je vážný a rostoucí problém,“ říká hlavní řešitel Vicent Pelechano, docent na katedře mikrobiologie, nádorové a buněčné biologie Karolinska Institutet. Metoda se jmenuje 5PSeq, je jednoduchá na použití a je založena na sekvenování messengerové RNA (mRNA), kterou bakterie rozkládají při syntéze proteinů. Měření odhalují, jak jsou bakterie ovlivňovány různými faktory prostředí, jako je antibiotická léčba a další typy stresu.
Výzkumníci testovali metodu celkem na 96 druzích bakterií z různých kmenů ve složitých klinických vzorcích odebraných například z fekálií a pochvy, ale také ve vzorcích kompostu. Po několika minutách byli schopni zjistit, zda bakterie na léčbu antibiotiky reagují, nebo ne; efekt byl nejvýraznější asi po půl hodině.
3N Bio je společnost, kterou doktor Pelechano a někteří jeho kolegové založili v inkubátoru KI Innovations, aby vyvinuli metodu a vytvořili rychlý molekulární test pro klinické použití. Nyní získali finanční prostředky od Švédské výzkumné rady, aby ve spolupráci s Karolinskou univerzitní nemocnicí prokázali, že takový test má praktickou uplatnitelnost.
„Je zásadní, aby lékaři dokázali rychle najít správná antibiotika pro vážně nemocné pacienty s bakteriálními infekcemi, a omezili tak zbytečné užívání antibiotik,“ říká doktor Pelechano. „Současné metody testování antibiotické rezistence mohou trvat hodiny nebo dokonce dny, ale často je třeba léčbu podat rychleji, aby se předešlo vážným následkům pro pacienta. Kvůli tomu se často předepisuje širokospektrální antibiotikum, které zvyšuje riziko rezistence.“
Kromě měření antibiotické rezistence lze tuto metodu využít i k tomu, aby výzkumníkům pomohla pochopit, jak bakterie zvládají stres a jak působí na sebe navzájem a na své hostitele. Výzkumníci budou pokračovat ve studiu složitých střevních vzorků, aby zkoumali, jak bakteriální komunity působí v našem střevě a přispívají ke zdraví a nemocem.
Výzkum financovala mimo jiné nadace Ragnara Söderbergse (Starting Grant, švédská nadace), Švédská výzkumná rada, Nadace Knuta a Alice Wallenbergových (Wallenberg Academy Fellowship), Horizont 2020 EU. Úplný seznam najdete ve vědeckém článku. 3N Bio spoluzaložili Vicent Pelechano a dva první autoři příspěvku, Susanne Huch a Lilit Nersisyan.
Zdroj: MEDICA-tradefair.com; Karolinska Institutet
Foto: Pixabay
