Tanec je pro každý národ specifický a slouží jako forma vyjadřování. Taneční rituály mají v každém koutu světa svoji sílu a význam. Tanec očišťuje tělo i mysl, lze jím překonat rozdíly a spojit lidi. V tanci neexistuje rasismus. Je jako mozaika stejně jako hudba, záleží na každém dílku. A my jsme těmi dílky, těmi rozbitými notami.
Romský tanec patří mezi kulturní dědictví všech Romů, mají k němu silný vztah. Je v něm ukryta radost ze života, hledání toho, co je neopakovatelné a povznášející. V romských rodinách se tanec předává od dětství. Věnuji se mu děti už od 6 let, holky i kluci. Jejich radost z tance je bezprostřední. Pro děti je nejen zájmovou aktivitou, ale ukazuje jim i národní rysy. Tanec jim dává pocit, že patří do společnosti, díky němu nemusí přemýšlet, že jsou mezi lidmi rozdíly, tanec lidi naopak sbližuje. Rodina své dětí v tanci a v hudbě podporuje, romský tanečník se snaží vyjádřit svoji hrdost, radost, lásku, ale i smutek. Celkový výraz je barevný, divoký a plný slunce a radosti. Romský tanec je řečí těla, je to jazyk a romský život. Dialog mezi tanečníkem a divákem.
V neziskových organizacích v České republice fungují kroužky romského tance, které vedou zkušení lektoři. Patří mezi ně i Jan Mirga (Beňo), který působí v Brně jako lektor romských tanců pro děti a mládež. Je vedoucím tanečního souboru Salut Roma. V krátkém rozhovoru vám ho představím.
Ahoj Beňo. Vzpomeneš si, jak ses dostal k tanci?
Ahoj Veroniko. Vedli mě k němu rodiče. Hlavně maminka. Od čtyř let už jsme začínali doma tančit a v šesti jsem nastoupil do tanečního souboru Čercheňa (Hvězdičky). Potom jsem v deseti přestoupil do tanečního souboru Merci. Stále jsme se posouvali a v roce 2010 jsme založili soubor Salut Roma.
Jak dlouho působíš jako lektor romského tance?
Už od 13 let v tanečním souboru Merci. Tuto možnost mi dala Monika Balogová, která je jeho vedoucí. Teď vedu vlastní soubor Salut Roma, kde máme určitá pravidla a řád. Apelují na děti, jak důležité je vzdělání. Účastní se soutěží, festivalu, společenských akcí, kde mají možnost poznat romskou kulturu a tradice.
Jaké děti kroužek navštěvují?
Jsou to romské děti, pocházejí z Brna, Mikulova a dalších měst. Jejich rodiče, pracující a slušní lidé, je podporují ve všech směrech, děti jsou nadané a daří se jim i ve školách.
Jakými způsoby se dá u dětí a mládeže udržet romský tanec?
Je důležité s nimi navázat vztah. Podporovat je v tanečních vystoupeních, uspořádat pro ně umělecké tábory, vzdělávat je a důležité je předávat dál romskou kulturu. Hlavně mít dobré lektory, kteří se pořád učí nové taneční prvky. Udělají program pro děti, které díky tomu rostou a jedou na sto procent.
Jsem přesvědčená, že tanec a pohybové aktivity by měly být součástí života každého člověka. A to v každém věku. Lidské tělo je stavěné na pohyb a my bychom ho měli v sobě probudit. Ať už to je ranní rozcvička, účast na taneční párty nebo umělecké vystoupení, vše, co je spojené s pohybem, se počítá. Pokud jsou vaše děti nadané, podporujte je v tom a buďte pro ně motivací. Já děkuji Beňovi, který se rozhodl svoje zkušenosti v tanečním oboru předávat, kde je to potřeba. Díky němu a jiným lektorům romská kultura nezanikne. Paľikerav!
Foto: archiv autorky