Aneb jak se v České republice přistupuje k (ne)plodnosti? 

Tak jak teda, být či nebýt rodičem? To je otázka, kterou si každý musí zodpovědět sám. Víme však, že není lehká, a tak jsme se rozhodli probrat téma rodičovství i z těch úhlů pohledu, které nejsou veřejně tak často diskutované. A to chceme změnit, nejen proto, že informované rozhodnutí vede k větší zodpovědnosti, ale i proto, že si to zasloužíte! V našem seriálu, Plán R, který bude obsahovat nejen texty, ale i podcasty, se vždy budeme věnovat jednomu podtématu z široké oblasti reprodukce. 

Dnešní doba hází nejistoty z rukávu stejně rychle jako kouzelníci tahají šátky. A co dřív bylo samozřejmostí a společností považováno jako jeden z hlavních úkolů každého člověka, tedy zplodit potomka (pro muže pak platilo rčení postavit dům, zplodit potomka a zasadit strom) už není tak snadné. Proč? 

Stárne populace a páry odsouvají dítě na pozdější věk

Zvyšuje se průměrný věk populace – v Čechách je to dle Českého statistického úřadu 43 let s tím, že průměrný věk žen je dokonce ještě vyšší. Zatímco celosvětově je průměrný věk v současné době 30,9 let, tedy pod pomyslnou biologickou hranicí, kdy reprodukční buňky ještě neztrácí kvalitu tak rapidně, do roku 2050 se očekává, že tento věk stoupne o více jak 5 let na 36 let a stárnout bude dle předpovědí samozřejmě i česká populace. 

Starší populace je sice spíš následek nízké porodnosti, než jádro pudla, ale vedlejším produktem je stále vyšší věk párů či jednotlivců, kteří se rozhodnou, že teď je čas na dítě. Například u žen po 35. roce věku se pravděpodobnost přirozeného početí snižuje z 25 na 12 procent během jednoho cyklu. Důvodem je pokles kvality reprodukčních buněk. Kvalita ženských vajíček klesá po 30. roce věku a zásadnější pokles kvality nastane po 35. roce. Důvodem poklesu kvality vajíček je zvyšující se počet mutací v genetické informaci, které se pak samozřejmě přenáší i do nově vzniklého embrya. Následkem těchto genetických změn daných stárnutím buněk je vyšší počet potratů a snížená plodnost žen. 

Problém s poklesem množství i kvality se týká i mužských reprodukčních buněk a je tedy třeba myslet na zodpovědné plánování rodičovství z obou stran. 

Až čtvrtina heterosexuálních párů (o těch neheterosexuálních v třetím díle), které se pokouší o přirozené početí, se potýká s neplodností. 40 % problému je na straně žen, 40 % na straně muže a zbylých 20 % je porucha plodnosti daná problémem na obou stranách. Léčba neplodnosti je zatím navázaná jen na ženy. Pojišťovna přispívá na 4 cykly umělého oplodnění, přičemž tato péče je vykazována na ženu, nehledě na to, zda mezitím vystřídá partnera. Pokud žena nebo muž nemá perspektivního partnera/partnerku, může si nechat své reprodukční buňky zamrazit pro jejich pozdější použití – tzv. social freezing. Cena mražení spermií se pohybuje kolem 7.000, social freezing pro ženu stojí výrazně více – až kolem 40.000 korun.

Kdy tedy vyhledat lékařskou pomoc?

Obecně platí, že pokud je ženě méně než 35 let, doporučuje se snaha o miminko 1 rok. Po 35. roce je vhodná návštěva specialisty reprodukční medicíny již po půl roce neúspěšného snažení.

Zajímá vás, jak vyšetření může probíhat v praxi? Na toto téma jsme vyzpovídali přední českou specialistku reprodukční medicíny MUDr. Nicole Mardešićovou, MHA a více se dozvíte v rozhovoru s ní a paní doktorkou Evou Bláhovou, která dvakrát podstoupila umělé oplodnění právě na klinice Pronatal, kterou Nicole Mardešićová vede.

Jaké je pokrytí péče reprodukčních klinik napříč republikou? 

Klinik reprodukční medicíny je v ČR kolem 45. 

Celý seznam klinik registrovaných u České gynekologicko-porodnické společnosti v Sekci asistované reprodukce naleznete zde: IVF centra v ČR.