aneb jak jsem zjistil, že nejsem blázen Obyčejná čekárna u doktora: stolek s časopisy, lavice podél zdi, na ní tapeta se zenovou zahradou. Každý návštěvník ji vnímá po svém. Mirka štve svým naivním optimismem. Mirek je středního věku, kultivovaný a zajištěný. Vede vlastní firmu, bydlí v domku za Prahou, žije s manželkou a dospívajícími dětmi. Jindy dokonale upravený podnikatel přišel v teplákách, byť značkových, a neoholený. Diví se, že vůbec dorazil – nebýt manželky,

Bušení srdce, dušnost, třes, závratě – tělo křičí, máte pocit, že umíráte, nebo že právě prožíváte infarkt. Jenže lékaři žádnou příčinu nenacházejí. Jak by mohli, když za panickou atakou stojí psychika? Jak se člověku přijímá taková diagnóza? Proč jediná tableta způsobila životní změnu? Povídala jsem si s Milanem Gistrem – potkali jsme se v denním stacionáři pro léčbu úzkostí před třemi lety. Dnes Milan sdílí svou zkušenost, která zdaleka nespočívala jen v nácviku správného dýchání a užívání psychofarmak. Bylo třeba překopat život od základů, aby na nové cestě našel nečekané.

Tento rozhovor je pro mě osobní, neboť jsem prošla psychoterapeutickým programem  oddělení 1 v Národním ústavu duševního zdraví v Klecanech. Znám ten pocit nejistoty, když nevíte přesně, do čeho jdete, přesto v koutku duše věříte ve zlepšení. A také vím, že vyrovnat se s duševními obtížemi nebývá legrace – než vám terapie pomůže najít sílu a nový nadhled. 

O všem, co skupinová psychoterapie přináší a jakým výzvám pacienti i personál čelí, jsem si povídala s doktorkou a psychoterapeutkou Pavlou Stopkovou. Dozvěděla jsem se více o spolupráci celého týmu a důležitosti všech jeho členů. Zjistila jsem, čím virtuální realita boří předsudky vůči psychiatrii a kde čerpá sílu a inspiraci ona sama.

V seriálu #terapienekouše jste mohli poznat terapii v Národním ústavu duševního zdraví (NÚDZ) formou exkurze a povídky. Dnes přinášíme postřehy psychiatričky MUDr. Pavly Stopkové, Ph.D., která vede oddělení 1. Své zkušenosti s léčbou také řeknou dva bývalí pacienti, kteří se léčili s úzkostnou poruchou. Málokdo si umí a chce představit, že by byl hospitalizován na psychiatrii. Podíl na tom má negativní označení psychiatrie obecně. Vedoucí lékařka oddělení 1 v Národním ústavu duševního