V minulém článku jsme si slíbili, že se podíváme na to, jak poznat dobrého psychoterapeuta/ku. Mimo to si přečtete o tom, co vám možná na terapii přijde divné, a také vám řeknu, na koho a na co si dát pozor, jak na psychoterapii, tak mimo ni. Tak pojďme na to.
Pravá depka
Když zoufalý křik ozývá se z nitra,
když nechceš zažít dnes,
natož pak zítra.
Když nebaví tě být sám ani s druhým
a cítíš se být přízrakem svým pouhým.
Když smrtkou oblečen jsi smutečně,
už znáš svůj osud. Skutečně?
Minule jsme si řekli základy psychoterapie. Dnes si povíme o tom, čím se terapie liší od běžného rozhovoru s blízkým člověkem, a co přesně v terapii pomáhá. Poradím vám, jaký druh terapie zvolit, a dozvíte se, co vás bude čekat na první hodině. Budu mluvit především o terapeutickém přístupu, který je mi blízký – ten nedirektivní. Tak pusťme se do toho.
Seriál o psychoterapii začneme shrnutím toho nejdůležitějšího, co by vás mohlo zajímat, než se vydáte na terapii. Dozvíte se o metodě jako takové, kdy jít, co můžete čekat, jak vybrat terapeuta, jaká je cena a na závěr vám dám tipy z vlastní zkušenosti. Tak pojďme na to.
Pocit duševní rovnováhy narušila bolest. Tentokrát fyzická.
Je sobota brzy ráno a budí mě bolest v palci u nohy. Možná jsem si do něj kopla, bleskne mi hlavou. Zkoumám nohu v téměř jógové pozici a zjišťuji zarudnutí kolem nehtu. A sakryš…
Zima není moje oblíbené roční období. Málo slunce a bující přírody má na mě sedativní účinek. Stejně jako moje medikace. Nejradši bych jako medvěd zalezla a spala zimním spánkem.
Proč je setkání s psychoterapeutem stále pro tolik lidí až ta poslední možnost? Může za to stigma spojené s psychiatrií jako takovou? Možná děláme mentální zkratku psychoterapie rovná se psychiatrie. Co kdyby se mnou nebylo něco duševně v pořádku, že bych byl/a „blázen“? To je natolik děsivá představa, že radši budu zkoušet všechny jiné cesty, jen tu terapii ne.
V půli ledna jsou mnozí konfrontováni s realitou naplňování novoročních předsevzetí. Čím to je, že se každý rok s předsevzetími lidé napálí? Nastíníme vám, co je dobré mít promyšlené a jak k sobě přistupovat. Na závěr si zkusíme zodpovědět otázku, zda mají ta předsevzetí vůbec smysl.
Zveme čtenáře k vyplnění dotazníku o překážkách a diskriminaci, kterým čelí lidé s postižením ve veřejném prostoru. Jeho cílem je zmapovat situaci lidí s postižením v Česku. Jde o plně anonymizovaný dotazník s dodržením zásad GDPR. Jedná se o novinářský projekt pro Balkan Insight a Český rozhlas a podílí se na něm novinářky: Apolena Rychlíková, Anna Košlerová a Klára Filipová. Dotazník vám zabere přibližně deset minut a
