Pandemie koronaviru nezasáhla jen naše fyzické zdraví, ale i psychiku. Podle studie Národního ústavu duševního zdraví vzrostl během koronavirové krize počet duševních onemocnění z 20 na 33 %. Izolace a nepříznivá společenská situace mohou u stávajících či potenciálních klientů vyvolat úzkost, na druhou stranu tato kritéria dávají větší prostor terapeutům pro práci online a pro uzpůsobení průběhu terapie.
V praxi se ukazuje, že online terapie má výhody i nevýhody. A to jak pro klienty, tak pro terapeuty. Svůj pohled nabízí psycholožka Eva Kozáková: „Část informací se v online prostoru ztrácí. Nevidíš tělesné projevy v plné škále a hůře se tak odezírají některé signály. Je navíc docela vyčerpávající sedět pořád u počítače. Důležitý je kontext. Třeba teď v dobách karantény je to skvělá a mnohdy jediná možnost, jak mít terapii v dosahu. Pokud jsi z malého města a je pro tebe těžké najít terapeuta – podle statistik víme, že v některých oblastech je jich na rozdíl od velkých měst opravdu hrozně málo –, přes internet ho najdeš velmi snadno. A ještě si můžeš vybrat podle mnoha kritérií. Online terapie navíc snižuje náklady na pronájem místností, takže je potenciálně finančně dostupnější,“ uvedla Kozáková pro web HateFree Culture. Sama se na jaře zapojila do iniciativy #delamcomuzu, která nabízela zdarma psychologickou pomoc zdravotníkům v první linii a nyní je součástí projektu Terapie.cz, který pomáhá potenciálním klientům s hledáním vhodného (nejen online) terapeuta.
Průzkumy efektivity online terapie ukázaly menší ochotu klientů ve srovnání s odborníky tuto formu pomoci využívat. Důvodem může být pocit menšího soukromí a bezpečného prostoru. Svěřit se někomu se svými problémy vyžaduje odvahu a fyzicky dojít za terapeutem se může zdát reálnější. Cílovou skupinou mohou být matky samoživitelky či senioři, kteří jsou více vázáni na prostor domova a je pro ně podstatná finanční dostupnost. Problém naopak může nastat u případů domácího násilí či početnějších rodin – ne každý má doma na terapii klid.
Přesto má terapie přes internet své využití a jistě bude vyhledávaná i v budoucnu. Toho si zřejmě všimla Veřejná zdravotní pojišťovna ČR (VZP), která svým pojištěncům nyní nabízí finanční podporu v celkové hodnotě 7 000 Kč (700 Kč za jeden terapeutický výkon v celkovém počtu max. 10 sezení). Podpora je určena dospělým od 18 let a nevztahuje se na pojištěnce, kteří nyní nebo v uplynulých 6 měsících již čerpali nějakou formu psychosociální podpory v rámci nebo nad rámec veřejného zdravotního pojištění. „Cílem tohoto preventivního programu je poskytnout terapie lidem, kteří se vzhledem k situaci s covid-19 náhle dostali do nekomfortní životní situace, související například se ztrátou blízkých či zaměstnání. Jde o lidi, kterým se v současné době nedostává péče, a ještě v jejím systému nejsou evidováni,“ uvedl pro Inspirante Milan Řepka, vedoucí tiskového oddělení VZP.
Do projektu se zapojilo 210 terapeutů a jejich seznam je dostupný na webu pojišťovny. Podmínky získání příspěvku či zapojení se do projektu jako odborník jsou uvedeny rovněž na stránkách VZP. „Podmínkou je vysokoškolské vzdělání. Dále pětiletý psychoterapeutický výcvik, který je akreditován v systému zdravotnictví. Zároveň musí být odborník členem jedné z těchto tří odborných společností: České asociace pro psychoterapii, z. s. (ČAP), Unie psychologických asociací ČR a České psychoterapeutické společnosti ČLS JEP. Poté už záleží jen na dostatečné kapacitě pro příjem nových klientů u konkrétního terapeuta,“ komentoval Řepka podmínky pro odborníky a dodal, že co se týče bezbariérového přístupu pro pojištěnce, je pro ně určena právě distanční forma terapie.
Iniciativy během pandemie vycházejí i od nových či již zavedených organizací, například Nevypusť duši (destigmatizace duševních onemocnění na sociálních sítích), Terapie.io (databáze on-line terapeutů) či mobilní aplikace Nepanikař (pomoc online třeba při úzkostné poruše či depresivních stavech).
Foto: Pixabay
