Vše klaplo podle očekávání, žádná nemoc mě neskolila a já tak mohl vyrazit na pražský Maraton s roztroušenou sklerózou (MaRS). Byla to moje premiéra, takže jsem se nesmírně těšil a zároveň chtěl z akce vytěžit co nejvíc. Tento smělý plán se podařil i díky mé manželce a kamarádce, které se mnou přijely, celou dobu mě podporovaly a zapojily se do všech cvičení.
Naší vůbec první společnou aktivitou byl do detailů propracovaný kruhový trénink, který jsem si nadmíru užil. Cvičili jsme ve dvojicích, nikde žádný pád ani větší zaváhání a vše proběhlo pod dohledem zkušených odborníků.
Po „kruháči“ jsme procvičili mozkové závity „hlavohrátkami“ s 3D piškvorkami. Po osmi prohrách v řadě jsem se nad sebou hluboce zamyslel a zhodnotil, že se musím objednat na další cvičení paměti a pořídit si vytuněné piškvorky i domů. Ale je třeba přiznat, že i přes všechny nezdary jsem se skvěle bavil.
Po provětrání mozkových závitů jsme vyrazili lovit vymakaný merch. Nákupem jsme si spolehlivě vytunili karmu a mohli se vrhnout do další sportovní aktivity.
Po rychlém převlečení do nových triček jsme si bezvadně zacvičili s kommo tyčemi, o kterých si podrobněji počtete v připravovaném rozhovoru. Jde o novinku s obrovským potenciálem. Žádná nuda, spousta pohybu a procvičení kognitivních funkcí.
Následovalo cvičení DNS, během nějž jsem se dokonale protáhl a zavnímal celé tělo. S tímto cvičením mám spoustu zkušeností, takže mi jeho zařazení do programu udělalo velkou radost.
Závěrem dne jsme zavítali na bioenergetiku, která je mi blízká díky jiné formě cvičení, takže i tady jsem byl jako ryba ve vodě.
Celý první den se tak nesl ve znamení úsměvů, pohybu, radosti a pohody. Na první pohled mi bylo jasné, že jsme se ocitli mezi lidmi, kteří milují pohyb a moc dobře vědí, jak je potřebný.
Následující den nás čekala kundalini jóga s paní profesorkou Evou Kubala Havrdovou. Paní profesorka o józe nejdříve mluvila, zpívaly se mantry a šlo se do jednotlivých ásan, které většina zvládala levou zadní. Já na tom byl krapet hůř. Bezchybně jsem dal víc než půlku a zbytek doháněl neutuchajícím odhodláním. Ještě ten den jsem se zároveň rozhodl, že se chci naučit mnohem víc a našel si lekce v Brně. Příští týden začínám!
Na samotný závěr maratonu jsme si vybrali lekci plnou technik dýchání. I když jsem je znal, nijak to nevadilo. Zopakovat si je pod vedením odborníka se vždycky hodí. Navíc jsem tušil, že se budou hodit manželce i kamarádce. A měl jsem pravdu.
Tím však zážitky neskončily…
Po dvoudenním sportovním vyžití přišlo zasloužené hvězdné finále v podobě palačinkového ráje. Původně jsem si myslel, že se svými alergiemi ostrouhám, ale maraton znovu překvapil a já si mohl pochutnat na palačinkách bez lepku a mléka! Tenhle vzácný okamžik, kdy se někde najím, jsme tak vytěžili naplno a každý si dal hned dvě skvělé palačinky s top marmeládami. Ta nej tečka za skvělou akcí!
Když MaRS hodnotím zpětně, těšil jsem se právem a účasti nelituju. Šlo o nezapomenutelný zážitek plný sportu a skvělých lidí. Už teď je mi jasné, že z něj budu čerpat po celý rok, protože tolik koncentrované inspirace na jednom místě jen tak nezažiju. Z akce si odnáším krásné vzpomínky, spoustu kontaktů, podněty na články a především plány na rozšíření svých sportovních aktivit.
Nechť MaRS provází síla i v následujících letech!
Foto: autor a Nadační fond IMPULS
