Kateřina Plicková z Ostravy darovala kostní dřeň, a zachránila tak lidský život. Za svůj čin byla loni v dubnu oceněna na galavečeru, který uspořádaly Český národní registr dárců dřeně a Nadace pro transplantace kostní dřeně.
Usměvavá a pohodově naladěná Kateřina Plicková je absolventkou Střední odborné školy veterinární v Kroměříži. Po ukončení studia žila téměř osm let na Hané. Počátkem minulého roku však zažívala osobní trable.
„Po rozpadu dlouholetého vztahu jsem se vrátila z Olomouce do Ostravy k mamince. Zrovna v té době mě oslovili s prosbou o dárcovství kostní dřeně. Bylo to velmi hektické období, ale právě dárcovství se pro mě stalo impulzem pro start do nového života,“ vzpomíná mladá žena.
Sama přiznává, že to byl trochu nezvyklý start, ale vše dopadlo dobře. „Mám teď skvělou práci a báječného partnera, který je mi oporou,“ říká dále a objasňuje, proč se k dárcovství odhodlala.
„Tím hlavním podnětem byly příběhy mladých lidí stižených rakovinou, kteří sami, nebo prostřednictvím své rodiny hledali dárce. Po nějaké době jsem už nedokázala být lhostejná a vstoupila do registru,“ vysvětluje.
Kostní dřeň darovala přes takzvaný „krevní separátor“, což je přístroj, který odděluje složky krve za plného vědomí dárce a ty nepotřebné vrací do těla. Čtyři dny předtím musela brát injekce na pomnožení potřebných složek krve. „To jsem potřebovala maminčinu pomoc, protože píchat si několikrát denně injekce do břicha, to bych sama opravdu nezvládla,“ poznamenává Plicková. Vedlejšími účinky byly i únava a bolesti kloubů. Ty však odezněly do několika hodin.
„Na lůžku jsem zůstat nemusela, krátce po odběru jsem si trochu zasprintovala přes Plzeň, abych stihla vlak. Ani pak jsem se špatně necítila,“ dodává žena, jež aspoň na první pohled působí jako ten nejvyrovnanější člověk na světě.
Komu její kostní dřeň pomohla?
„Vím jen to, že adresátkou byla paní, která ji akutně potřebovala. Doufám, že jí celý ten proces pomohl k návratu do života a že se z něj raduje společně se svými blízkými. Více vědět nepotřebuji,“ odpovídá i tentokrát jednoduše a výstižně Kateřina Plicková, jež pracuje jako likvidátorka pojistných událostí. Radost jí udělal její zaměstnavatel, který ji za dárcovství veřejně ocenil drobným dárkem.
Největším koníčkem ženy, která přispěla k záchraně lidského života, je četba. Za měsíc přečte dvě až tři knihy a také na ně píše recenze. Ani s odpovědí na poslední otázku, jak by reagovala na žádost o darování kostní dřeně pro dalšího pacienta, neotálí: „Když člověk ví, že někomu může zachránit život, tak je ta odpověď, aspoň pro mě, jasná.“
Covid-19 se darovanou kostní dření nepřenáší
Primář Hematologicko-onkologického oddělení FN Plzeň MUDr. Pavel Jindra, Ph.D, upřesnil, že transplantace krvetvorných buněk (kostní dřeně) se obvykle provádí u nemocných s agresivní jinak nevyléčitelnou hematologickou malignitou, a je tedy výkonem, který nelze odložit. Proto se musí provádět i v současných podmínkách pandemie koronaviru. „Nelze říci, že by došlo k poklesu odběrů, nicméně celý proces byl mnohem komplikovanější. Bylo nutné mít v záloze alternativního dárce pro případ nákazy toho původního. Proces komplikovaly i restrikce a omezené cestování mezi jednotlivými státy, protože zhruba 50 procent transplantací se provádí s dárcem z jiné země. Část transplantací tak měla prodlevu, někdy trochu větší, což mohlo zhoršit u části transplantovaných výsledky léčby,“ uvedl primář.
Pravidla pro odběr kostní dřeně
Pokud je dárce vybrán k odběru kostní dřeně pro specifického pacienta, je při předodběrovém vyšetření (zhruba 2 až 3 týdny před vlastním odběrem) a těsně před odběrem testován, musí být covid negativní. „V případě pozitivity je z darování vyloučen. Současně je při předodběrovém vyšetření poučen, aby do odběru dodržoval opatření proti nákaze a v případě příznaků je hlásil,“ upřesnil primář Jindra. „Samotný covid-19 se transplantovanou kostní dření nepřenáší, nicméně pozitivní dárce představuje riziko pro personál nemocnice.“
Jak letošní epidemie ovlivnila počty dárců?
Podepsala se letošní epidemie onemocnění covid-19 na počtech dárců krve? Primářka Fakultního transfúzního oddělení VFN a 1. LF UK v Praze MUDr. Daniela Dušková, Ph.D., potvrzuje, že dárců krve ubylo. „Jsme dlouhodobě zhruba na polovině stavu zásob krve (transfúzních přípravků). Máme nižší rezervy, ale není to žádná krize. Všichni pacienti dostanou veškeré transfúzní přípravky k léčbě,“ odpověděla primářka. Ve Fakultním transfúzním oddělení (FTO) platí stále stejná bezpečnostní opatření a podmínky, za kterých lze darovat krev, jsou uveřejněna na vfn.cz/pacienti/kliniky-ustavy/fakultni-transfuzni-oddeleni/informace-pro-darce-krve/. „S ohledem na aktuální epidemiologickou situaci je nutné chodit na odběry v roušce, se zakrytými ústy a nosem,“ doplnila Dušková.
Pravidla pro pozitivní dárce
Krev může darovat i osoba, která měla pozitivní test na covid-19. „Záleží na průběhu onemocnění. Pokud dárce nebyl hospitalizován, může přijít k odběru nejdříve dva týdny po ukončení izolace a musí být zcela bezpříznakový,“ uvedla dále primářka. „V případě, že byl hospitalizován s těžším průběhem koronavirové infekce, darovat krev může nejdříve měsíc po izolaci. Opět musí prokázat, že je bez příznaků. Nepředpokládáme však, že by pacient s těžkým průběhem nemoci chtěl darovat krev tak brzy, ale až po důkladné rekonvalescenci.“ Obdobná opatření platí u dárců plazmy. „Stále platí, že je vítáme. Musí být ve věku 18 až 60 let a cítit se natolik zdravě, že po prodělaném onemocnění chtějí krev darovat.“
Pokles dárců krve nezaznamenali
V ostravské Fakultní nemocnici (FNO) dárců krve letos neubylo. „Máme stabilní základnu, skvělé dárce, kteří pomohou, když je potřeba,“ řekla mluvčí FNO Petra Petlachová. „Všechny informace najdou dárci na webu nemocnice www.fno.cz.“ Co dárci krve mohou a nemohou, než se dostaví k odběru, je uvedeno na fno.cz/krevni-centrum/informace-pro-darce-krve-a-krevnich-slozek.
Foto: Břetislav Lapisz
