Moje nejdražší,
chci Ti dnes napsat, jak moc Tě obdivuji. Vzdát Ti hold. Poděkovat Ti s úctou a pokorou, kolik toho se mnou celé ty roky, které se s Tebou na této planetě mohu chlubit, snášíš a vydržíš. Že mě nikdy nenecháš dlouho ležet na dně. Ukážeš mi cestu. Umožňuješ mi být součástí velkého zázraku, protože samo jím jsi.
Děkuji Ti, že díky Tobě chodím, bdím i spím, sním, raduji se a těším se. Vnímám krásy světa kolem sebe a s tím zlým a smutným se nakonec zvládnu vyrovnat. A že dobré a špatné dokážu rozpoznat. Že se usmívám i mračím a mručím. Myslím, přemýšlím a snažím se být lepší. Mluvím, někdy prý až moc, vychutnám si dobré jídlo a pití. Zpívám, i když hrozně a potají, tančím, pracuji a lenoším. Nasávám do sebe vědomosti zkušenějších, laskavějších. Těm, kteří to potřebují nebo chtějí, mohu předat sílu naopak já. Cítím lidské pohlazení, i dotek slunečních paprsků, stínu a vánku. Mohu slyšet smích a sama se smát; vím, jak slané jsou slzy a jak rozechvívá strach. Bolest a rány dokážeš zhojit. Neustále mě překvapuješ svojí houževnatostí a moudrostí.
Promíjíš mi přešlapy a už tolikrát nešetrné zacházení s Tebou… Toleruješ mi mraky narkóz a chemie, které do Tebe už byly napumpovány nebo na Tebe namazány, protože se všichni stále snažíme, abys fungovalo a vypadalo ještě dokonaleji a zdravěji, ale nakonec Ty samo nejlépe víš, jak na to. Akorát čas od času musíš do „servisu a na technickou“ a také si říct svéhlavě a důrazně to svoje…
Tímto mi prosím odpusť, že Ti někdy nedopřávám dostatek péče a pozornosti, kterých by se Ti dostat mělo, a jindy do Tebe naopak nechám šťourat více, než by se Ti mohlo líbit. Že Tě dokážu vystresovat i v situacích, ve kterých Ty by sis jen v klidu a s rozvahou dýchalo a žilo. Trpělivě a dlouho jsi čekalo, než jsem se Tě naučila přijmout a začít bezpodmínečně milovat; přestat si dělat nepřítele ze svého nejlepšího a nejvěrnějšího přítele.
Jsi ta nejúžasnější možná adresa bydliště a útočiště. Tolik mi toho umožňuješ! Vím, že vše, co mi poskytuješ, není samozřejmost. Každý den k Tobě cítím lásku a vděk. A doufám, že si spolu ještě užijeme pořádně dlouhý flám!
Mám Tě ráda!
Já
A tímto také srdečně děkuji milovaným rodičům, kteří byli těmi vyvolenými stvořit Tě a celý budoucí proces tak rozpohybovali. 🙂
Foto: archiv Evy Havlíčkové
