Pokud se necítíme dobře a musíme navštívit lékaře, mnoho věcí nám přijde samozřejmých. Třeba to, že je lékař v přiměřené vzdálenosti od našeho bydliště nebo že se s přihlédnutím k určité akutnosti způsobem dopravy přizpůsobíme. Řekneme si o dopravu sanitkou nebo zavoláme rychlou záchrannou službu. Chápeme, že si zaplatíme taxi nebo parkování, případně budeme hledat místo na stání o něco déle. Potřebujeme přece vše vyřídit co nejrychleji. Jak tuto pro nás jednorázovou nebo občasnou situaci zvládají lidé, kteří jsou v léčbě půl roku či déle a často jim není fyzicky dobře? Pomáhá jim stát? Jak? Na to se na podzim 2022 ptala krátká sonda onkologicky nemocných.
Dotazník zveřejnila během září a října 2022 Amelie, z.s., na svých stránkách a zapojilo se do něj téměř 300 pacientů, více žen (70 %) než mužů, ponejvíce z Jihomoravského a Středočeského kraje a Prahy. Ti říkají, že:
- více než 70 % z nich se dopravovalo na léčbu osobním autem, pouze 14 % veřejnou dopravou a jen necelých 7 % sanitkou
- z množství lidí dopravujících se autem využilo jen 37 % tzv. „cesťák“, který umožňuje minimálně částečnou úhradu za dopravu od zdravotní pojišťovny
- téměř 77 % respondentů nebylo během léčby držitelem průkazu osoby se zdravotním postižením, tedy TP, ZTP či ZTP/P
- z malého počtu držitelů průkazu osoby se zdravotním postižením většina (více než 80 % z nich) získala průkaz ZTP
- volné doplňující otázky respondenti nejčastěji využili na zviditelnění problematiky parkování při zdravotnických zařízeních – cenu parkovného či nemožnost najít místo k zaparkování
Výsledky krátké empirické sondy, jejímž cílem bylo zmapovat současnou situaci v oblasti dopravy na onkologickou léčbu, nejsou reprezentativní, nicméně dokumentují realitu dopravy za léčbou minimálně u části nemocných. Zároveň umožňují pokládat důležité otázky ve vztahu k péči a kvalitě života při onkologické léčbě, slouží k základnímu mapování a výběru nejdůležitějších témat, kterým se Amelie bude dále věnovat v oblasti zastupování práv a zájmů onkologicky nemocných.
Iniciátorka průzkumu Šárka Slavíková, sociální pracovnice Amelie, z.s., k sondě říká: „Téma dopravy na onkologickou léčbu se v potřebách pacientů objevuje čím dál častěji. Ať už jde o jeho časovou nebo finanční náročnost, složitou a nejistou dostupnost finanční podpory v nákladech na dopravu nebo nemožnost parkování. Je zde třeba připojit sociální hledisko. To vše totiž poukazuje na problematiku dostupnosti léčby jako takové, a to ne z pohledu zdravotního, ale sociálního. Někteří onkologicky nemocní nemusí mít finance na osobní dopravu za léčbou a špatná dostupnost Komplexního onkologického nebo hemato-onkologického centra z některých míst republiky může způsobovat, že lidé nedodržují léčebný režim či odmítnou léčbu, přestože by se jinak léčili. Doprava vybraných sociálně slabých nebo jinak handicapovaných osob by se měla stát předmětem diskuse na sociálně zdravotním pomezí a ne horkým bramborem, který si budou MZ a MPSV přehazovat.“
Amelie se již od roku 2006 věnuje psychosociální pomoci onkologicky nemocným a jejich blízkým. Vizí Amelie je, aby rakovina byla vnímána „jen“ jako součást života a své poslání vidí v tom, že pomáhá žít život s rakovinou. Amelie, z.s., také dlouhodobě mapuje psychosociální potřeby onkologicky nemocných, věnuje se specifickým tématům jako třeba spánek onkologicky nemocných nebo blízcí onkologicky nemocných.
Foto: free foto by Unsplash.com
