Freedom 4, integrovaná taneční skupina, se potřetí ve své historii probojovala do celostátní taneční přehlídky. Jedenáctou sezonu tedy začne ve velkém stylu po boku zdravých tanečníků. Jedinečné choreografie tak znovu slaví úspěch a jsou důkazem, že ani v integrovaném tancování se svět kolem handicapu a lítosti točit nemá.
Šest až osm veřejných vystoupení, trénink každý týden po celý školní rok a taky jedny boty jazzovky pro Vlaďku Tomáškovou, tanečnici, která chodí o berlích. I to je Freedom 4. „Opatrně jsme slezly po schodech do krámu pro baletky a budoucí tanečnice, kde zrovna byly tak sedmileté slečny. A já se na Vlaďku otočila s tím, jaké že to má číslo bot. Zkoušela troje a ve všech zcela vážně chodila po různých površích. Myslím, že to byl pro osazenstvo mohutný zážitek,“ rozesměje se Leona Kubešová, zakladatelka a choreografka skupiny Freedom 4.
Zážitek je pro Leonu samotný moderní tanec, do kterého se podle svých slov zamilovala ve chvíli, kdy jim učitel na semináři povolil válet se po zemi, což byla oproti společenským tancům podstatná změna. Kromě zemědělky si tak střihla i choreografii na HAMU, začala tanec vyučovat, založila rodinu a několik skupin moderního tance.
Integrovaná skupina vznikla v Praze na popud kamarádů z Užitečného života, se kterými občas brázdila akce a zážitkové kurzy. Tam poznávala, co obnáší být na vozíku, nevidět nebo třeba špatně chodit. „A s těmito znalostmi jsem drze založila na podzim roku 2007 Freedom 4,“ přiznává šibalsky Leona. Vlaďka, která je ve skupině od samého počátku, ji chválí: „Lejka má fantastický a otevřený přístup. Pořád se vzájemně učíme.”
Tady tančí všichni
Leona dělá všechno pro to, aby všichni členové rozuměli taneční terminologii, kterou se na tréninku postupně naučí a zažijí podle svého. Když tedy někdo například neposune nohu po podlaze, může si to třeba zkusit představit nebo udělat rukama, způsob se vždycky najde.
„My neřešíme, kdo má nebo nemá handicap, ale nakolik potřebuje nebo naopak může na jevišti pomoci. Vlaďka třeba o berlích bude běhat všude možně, ale nic nedonese. To zvládne na vozíku, ale zase mi na něm nebude rejdit nijak dlouho,” popisuje Leona.
A protože tady rádi tančí všichni, tak se hledají možnosti, jak střídání, vyčkávání nebo pomoc vhodně zakomponovat do choreografie tak, aby celkově měla smysl a šmrnc. A aby se zdraví tanečníci nestali pouhými asistenty tanečníků s handicapem. „Tak bychom totiž jen poutali pozornost na postižení jako takové a vyvolávali v divácích lítost, což je zcela v rozporu s tím, co podle mě integrace znamená,” upozorňuje Vlaďka.
A Ondra Hohl, který sám hůř chodí a ve skupině je také od počátku, k tomu dodává: „Mrzí nás, že integrované taneční skupiny mají tendenci zúčastňovat se pouze akcí pro handicapované. Pak na jevišti a v publiku není téměř nikdo bez postižení a celková atmosféra tomu odpovídá. I malou návštěvností.”
Na tréninku a při vystoupeních
Každý trénink v pražské tělocvičně začíná pohybem v prostoru, rozcvičkou a improvizací s vlastním tělem. Při nich se třeba díváte do stropu a dáváte svoje nohy na ramena kolegy a zkrátka se různě protahujete, rozvíjíte všestrannost. Na scénu přijdou i různé rekvizity. A právě hraním s nimi a objevováním nepoznaného postupně vznikají choreografie, najde se vhodná hudba a doladí kostýmy. Hlavní slovo má Leona, ale nápady hýří všichni.
Je vážně znát, jak rádi Freedom 4 tančí, za cesťák přijedou rozvířit stojaté vody na workshop, besídku, ples nebo do neziskovky. „Zpočátku jsme byli hodně při zemi, ale dneska je na scéně Vlaďka klidně hlavou dolů a bez berlí, nechápu, že jsme na to nepřišli dřív,“ vypráví dál Leona. Každý přesně ví, co se na jevišti děje a proč a může se na ostatní spolehnout. A občas se přihodí nějaký ten zázrak. „Jednou jsem při premiéře škobrtl a upadl. Normálně se sám nezvednu, ale tady jsem prostě vstal a pokračoval dál. A došlo mi to až mnohem později,“ vypíchne Ondra.
Nová sezona
Odpich a podobné naladění, příběhy s nečekanými pointami oceňují i diváci na vystoupeních. Freedom 4 tančí i na krajských přehlídkách amatérských souborů pouze zdravých tanečníků a potřetí ve své historii postoupili do celostátního kola. Dostali divokou kartu od poroty, která takto ocenila jejich jedinečné nápady a vhodné začlenění všech členů do choreografie. A znovu se tak budou moci předvést na podzim v Jablonci se svým ztvárněním počítačové hry Lemmings.
Chtěli byste se také zapojit? Freedom 4 zatím nemá stálého sponzora, můžete je tedy podpořit jako diváci nebo skalní fanoušci, každá koruna padne na provozní náklady. Sledujte rozpis akcí na jejich FB stránkách. Nebo se od září přijďte podívat na trénink a začněte také tančit. Věk, postava, zkušenosti, ani schopnosti roli nehrají. „Můžete si i jen zkusit, jestli by vás tanec vůbec bavil, my se dokážeme přizpůsobit,“ směje se Vlaďka.
Leona ale zvážní s tím, že teď bohužel není možné přijmout jenom dalšího člověka s postižením. Panuje totiž nepsané pravidlo, že ve skupině by měla být nejvýš třetina lidí s handicapem. Teď je to kvůli těhotenskému boomu půl na půl. Leona se tak zapojuje v každém čísle, vykrývá nedostatek lidí tanečníky ze svých ostatních skupin a nestíhá vnímat celkový dojem a obstarat všechno, co je třeba.
„Kdybych se měla hodně odvázat, řeknu, že by bylo fajn nejdřív najít tak šest zdravých lidí a můžeme opět přijmout někoho s handicapem. Možná by stačili i tři. No jo, když já se tak ráda učím něco nového a jak nás znám, stejně to nakonec dáme i takhle a ještě si to užijeme,“ uzavírá celé povídání Leona.
Co vy na to, přijdete si zatančit? Přidáte se?
Foto: archiv Freedom4
