Nepřestává mě fascinovat, kolik nesmyslů koluje kolem času lidí s handicapem. Náš čas nemá žádnou hodnotu, protože se nepočítá s tím, že vůbec něco děláme a že máme životy podobně nadité jako vy. Proč nepřijdeš jindy? Z úplně stejného důvodu jako vy. Když nás potkáte v krámě, u doktora, v tramvaji nebo v knihovně, jsme tam proto, že tam být potřebujeme, chceme nebo máme, ne proto, že nám statný ošetřovatel
Nabídnout levnější a důstojnější bydlení lidem, kteří na něj kvůli předsudkům, legislativě a šmejdům v obchodu s chudobou nedosáhnou. Smysluplně využít vlastní nemovitost nebo finanční prostředky. Dělat něco, co má prokazatelné výsledky a co se dotýká všech. Fond dostupného bydlení se vyplatí neminout z mnoha důvodů. Stojí za ním kardiolog pražského IKEM a autor řady článků a publikací Jan Beneš, který je spolu s manželkou Evou nakažlivě přímý a spontánní. Oba se zajímají o veřejné dění a dělají věci nekomplikovaně a s přehledem. Možná proto jich zvládají tolik.
Všimněte se, jak moc nabobtnal na významu čas. Stihnout co nejvíc a být imrvére ve smyku je neskonale in, stejně jako honit resty na nemocenské, ošetřovačce a o víkendu. Jsme produktivní, nepostradatelní, máme práce, funkce a hafo projektů, jinak by to kleklo. Zachraňujeme firmu, domácnost a zeměkouli tím, že věčně něco nebo někoho organizujeme. A navrch zobem, popíjíme, přejídáme se a nespíme, protože si nedokážeme říct dost.
Na služebky vozil taštičku plnou léků, odpočívat neuměl a ani nechtěl. Byl od rána do večera v práci, taky lyžoval, tančil, fotil nebo střílel, plíživě přibíral a nestíhal. Věděl, že se ničí, ale přibrzdil až kvůli eresce, a to dost netypicky na prahu šedesátky. Michal Janků diagnózu pojal jako „svou holku“, čímž část lidí nepokrytě dráždí, stejně jako tím, co se mu pak povedlo zásadně změnit. Kromě jiného má nově co do činění s tanečními pro pacienty s roztroušenou sklerózou pod vedením Honzy Ondera.
Revenium je čerstvým držitelem ocenění Zlatá vážka! Díky kolegovi Vítkovi Kettnerovi a jeho nápadu s bioplynkou jsme v pátek večer v Černínském paláci získali ocenění pro Inovativní sociální podnik. My víme, koho ve Vítkovi máme, a to už tři roky. V Reveniu má na starosti fundraising a granty, dělá webmastera, radí s IT záležitostmi a píše do našeho magazínu Inspirante. A pak ho jednou napadlo zužitkovat i odpad z pražičky
Představte si, že patříte někam, kde nestačí, jací jste. Víte, že máte potíže, vidíte je, cítíte je, zažíváte je, ale nemůžete se k nim postavit tak, jak je potřeba. Ne proto, že stát nezvládnete, ale proto, že na vás nedojde, nepočítá se s vámi. Jste tak trochu divní. Dospělí, ale s dopomocí a okolnostmi, které si běžně spojujeme se starými lidmi nebo s dětmi. V produktivním věku, ale
Puntíkový den v pražském parku na Pankráci přinesl hodně radosti hlavně dětem z mateřských školek, nenudili se ale ani větší školáci, dospělí, náhodní kolemjdoucí a zvídaví návštěvníci Café Na půl cesty. V kulisách balónků, letáčků, vzorků pečující kosmetiky, pexesa a puntíkaté rodiny Igráčka se o lupénce povídalo a hrálo skoro samo, ani nebylo nutné připomínat, že opravdu není infekční a je zbytečné se kvůli ní stranit kolektivu. Ten
Velikonoční kohoutky a vajíčka na e-shopu Revenia právě střídají květinové víly, strážní i adventní andělé a sněhuláci. Nová várka přírodních dekorací a figurek z rukou Hanky Navrátilové vznikala během horkých letních dnů, kdy bylo doma u kuchyňského stolu s fungující klimatizací opravdu dobře. Všechny postavičky znovu lákají do světa fantazie, přinášejí radost a vyjadřují vděčnost a poděkování.
Přála by muzikoterapii legislativní uznání a mnohem širší uplatnění ve zdravotnictví, školách i pomáhajících profesích. Zdůrazňuje její vědecký background i terapeutický a etický rozměr, přesto jí neubírá lehkost a hravost, kterými pak často oslovuje i laiky. Markéta Gerlichová přednáší studentům, dělá supervizi, pořádá workshopy a kurzy, spolupracuje s kolegy v zahraničí a připravuje na téma muzikoterapie třetí knihu. Na Klinice rehabilitačního lékařství 1. LF UK a VFN se věnuje i těžce ochrnutým pacientům a lidem v kómatu a ani tady nedá na muzikoterapii dopustit.
Už mi zase lezou oči z důlků. Je to všude. Pro handicapované a seniory, pro důchodce a lidi s postižením, pro držitele průkazu ZTP a ZTP/P a lidi nad 65 let. Město bez bariér pro nemocné a důchodce, postaráme se o staré a bezmocné… Ke všemu sem tam někdo přispěchá se storkou, že moje fyzické trable naprosto chápe, jeho dvaaosmdesátiletá teta má totiž taky trvalé potíže se
