Share on facebook
Share on twitter
Share on linkedin
Share on email

Víte… já nevím.

Nevím proč, nevím jak, ale od té doby, co mi diagnostikovali RS, mám potřebu neustále spěchat a udělat toho co nejvíc. Doktor by jistě zakroutil hlavou s tím, že tohle přesně by pacient s RS dělat neměl. No jo, já vím, jenže já si nějak nemůžu pomoct.

Co je za tím? Jak už píšu: nevím. Kdybych to věděl, možná s tím něco udělám, nebo taky ne…

Možná za tím stojí lehce romantická představa člověka, který ví, že tu nebude věčně, a tak se snaží svůj čas využít naplno. Ale tahle sofistikovaná úvaha mi k mé povaze nějak neštimuje.

Pátrám dál… Může za to snad zásadní uvědomění, něco, co by klasik nazval „bodem zlomu“? Chvíli tu představu převaluji na jazyku, ale pak si vzpomenu… ano, už jsem o tom i psal, když mi řekli o RSce, zřejmě jsem na to doktorce odpověděl: „Jsem Iron Man!“ Což sice jistě ocení fanoušci Marvelu, ale nesvědčí to o tom, že bych svou diagnózu bral jako „bod zlomu“.

Pak mi bleskne hlavou… kapačky… no jistě! Kapačky! V nich bude jistě klíč! Zřejmě na ně takhle nereagují všichni pacienti, ale vyvrátí mi někdo, že moje krev nemůže s Tysabri reagovat jako kofein?

Mám tu jeden chodící důkaz.

 

Foto: Pexels

Share on facebook
Share on twitter
Share on linkedin
Share on email
Marek Blažíček

Marek Blažíček

Roztroušenou sklerózu mu sice diagnostikovali před nedávnem, ve dvaadvaceti, ale když si Marek Blažíček vzpomene na zážitky z dětství, má pocit, že si s RS tyká už déle. Bere to s humorem, (vždyť #JsemIronman), a protože studuje Tvorbu textu a scénáře na VOŠ při Konzervatoři Jaroslava Ježka, jeho texty najdete také na Aktivnizivot.cz

Další příspěvky autora

Podpořte nás

QR Platba

Náš účet je:
115-5689490267/0100

Vězte, že veškeré finance půjdou na rozvoj projektů, které pomáhají lidem se znevýhodněním plnit si kariérní a životní sny. Inspirante je jedním z nich!